Ozelenit pouště i vyléčit akné. Vědec Kaštánek zkoumá, jak využít prospěšné mikroorganismy

„Jako vědce mě nikdy nebavilo zkoumat do šuplíku. Přišlo mi, že věci, které se vyzkoumají a věnuje se jim velké úsilí a mnohdy i investice, je škoda neuvést do praxe,“ přiznává chemik pro Český rozhlas Plus.

Čtěte také

Říká se mu druhý mozek. Co je to střevní mikrobiom a jak o něj pečovat?

Jako vědec tak propojuje řadu chemických disciplín a výsledky výzkumů se snaží převést v praxi, například na lékařský nebo kosmetický trh. Z mikrobiologického pohledu se zabývá i lidskou kůží a kožním mikrobiem.

„Představte si, že na pokožce neustále dochází k bitvě mezi mikroorganismy, které jsou prospěšné, nebo alespoň neškodí, a mikroorganismy, které jsou škodlivé,“ nastiňuje.

Potřebné bakterie zpravidla získávají děti, které se narodí klasickým porodem. Matčin mikrobiom se na ně přirozeně přenese a může tak snižovat riziko kožních problémů.

Čtěte také

Klimatická změna probudila mikroby z doby bronzové. V ledu odpočívaly několik tisíc let

„Není to běžně známé, ale cizích mikroorganismů nebo bakterií máme v těle asi desetkrát víc než vlastních buněk,“ poukazuje biotechnolog. „Potom je otázka, jestli je lidské tělo domovem mikrobiomu, nebo je mikrobiom schránka pro člověka,“ usmívá se.

Nerovnováha mezi prospěšnými a škodlivými mikroorganismy přispívá k rozvoji kožních problémů. Mikrobiom na pokožce tak podle vědce může mít výrazně pozitivní vliv na výskyt akné nebo ekzému.

„Jeden z našich aktuálních výzkumů hledá látky, jak pleti navrátit rovnováhu a ovlivnit tím výskyt akné, ekzému a podobných zánětlivých procesů na pleti,“ říká.  

Pouště i ovocné stromy

Rovnováhu nejen kožního mikrobiomu obnovují takzvaná postbiotika neboli „produkty“ probiotických bakterií. Takové látky se přirozeně nachází v přírodě – mořské řasy se díky nim vypořádávají s nízkými teplotami nebo vysokou salinitou.

Čtěte také

Jak si rostliny dokážou udržet tvar? Japonští vědci zjistili, že jim v tom pomáhá světlo

„Ukazuje se, že látky, které mohou chránit řasu – které si vytváří, aby byla chráněna – chrání také lidské buňky, pokud je vyextrahujeme a aplikujeme na pokožku,“ vysvětluje Kaštánek.

„Ten mechanismus u pokožky i u půdy, i když to zní možná trochu kuriózně, je dost podobný,“ srovnává a poukazuje, že prospěšné mikroorganismy mohou u rostlin přirozeně zvýšit odolnost proti škůdcům a okolnímu stresu.

Rostliny vystavené extrémním podmínkám tak mají mikroorganismy, které jim pomáhají přežít ve vysokých či mrazivých teplotách. Jejich namnožení by podle vědce mohlo pomoci třeba ozelenit pouště.

Čtěte také

V srdci pralesa žijí mikroorganismy starší než dinosauři. Dějí se tam divné věci, říká půdní biolog Miko

„Hledáme extremofilní mikroorganismy, zjišťujeme, které z nich vlastně fungují, podporují rostliny – a ty jsme pak schopni namnožit a vrátit do půdy,“ popisuje. V jiných končinách zase takové mikroorganismy mohou chránit ovocné stromy před kolísajícím klimatem.

„Náš výzkumný projekt si klade za cíl využít mikroorganismy izolované v Antarktidě, o kterých víme, že místní rostlince pomáhají přežít obrovské mrazy. A nyní hledáme cesty, jak je využít pro ochranu zejména ovocných stromů,“ vysvětluje a na závěr dodává:

„Jako pro biotechnologa je pro mě zajímavé právě vytváření extrémních přírodních výkyvů. To jsou ty momenty, kdy mohu svou prací přispět k tomu, aby se něco stalo, zlepšilo.“

Jak se využívají přírodní látky k ochraně rostlin? Upustíme v budoucnu od chemického ošetření? A proč jsou mořské řasy „zelené továrny“? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.