Otužování je gymnastika pro cévy. Stačí si vzít o vrstvu méně a vystoupit z komfortu, radí lékařka

11. leden 2022

Změny teplot představují zátěž pro srdce a cévy. Podle kardiologů ale právě změnami teplot můžeme cévní systém natrénovat, aby je lépe snášel. „Začala bych odkládáním svršků neboli otužováním vzduchem. Neměli bychom se tolik oblékat, třeba při krátké procházce stačí o vrstvu méně. A tomu už se dá říkat otužování. Vystoupíme z tepelného komfortu a je nám to trochu nepříjemné. Ale bez vystoupení z komfortní zóny nedosáhneme v životě ničeho,“ tvrdí kardioložka Eva Kociánová.

Jedním z cílů otužování je podpořit zdravou pružnost cév. Ty se při snížení teploty stahují, při zvýšení zase roztahují. 

Čtěte také

„Otužování je něco jako cévní gymnastika. U zdravého člověka jde hlavně o reakci podkoží a vyrovnávání teplot. Pokud je horko, tak se organismus ochlazuje tím, že roztahuje podkožní cévy. Pokud to nestačí, tak roztahuje i cévy v dalších orgánech. A naopak když je zima, tak se cévy stahují, tím pádem i stoupá krevní tlak,“ popisuje základní princip lékařka Kociánová z 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a garantka naučného projektu Srdce v hlavě.

Každý máme cévy jinak pružné. A co je pro někoho zdravé utužování, to jinému může i nebezpečně rozkolísat krevní tlak. Nejde přitom tolik o rozdíl teplot, ale o to, jestli se dostaneme do chladu postupně, nebo naráz. 

Pacienti, kteří mají ztuhlé cévy, vyjdou ráno na chladný vzduch, nadechnou se a mohou mít projevy horšího dokrvení organismu.
Eva Kociánová

Lékařka Kociánová upozorňuje, že podle jedné švédské studie dostávají Švédové infarkt ráno, když vyjdou z teplého domova do mrazivého dne a rozčílí se. Cévy se jim totiž stáhnou a prudce se jim zvýší tlak 

„I v našem mírném pásmu to pociťujeme na kardiologických odděleních. Pacienti, kteří mají ztuhlé cévy, vyjdou ráno na chladný vzduch, nadechnou se a mohou mít projevy horšího dokrvení organismu. Paradoxně nám pomáhají respirátory, které vdechovaný vzduch oteplují a zvlhčují,“ říká Kociánová.

Akutní stres a ten dlouhodobý

Otužování člověku prospívá jako prevence. Když už ale člověk nějakým zdravotním problémem trpí, přílišné střídání teplot mu nemusí prospět, ale může naopak stav zhoršit. A to platí pro cévní systém i pro imunitní systém.

„Akutní stres, to znamená krátkodobě působící, může stimulovat imunitní systém. My víme, že si s ním nějak poradíme, že to bude třeba jen na krátkou chvíli. Naopak pokud je to dlouhodobé vystavení, tak na to imunitní systém reaguje většinou imunosupresí,“ upozorňuje imunoložka Jitka Petanová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Když jsou naše cévy pořád roztažené, tak se stanou línými a přestanou fungovat, jak mají. To vůbec není zdravé.
Eva Kociánová

Zdravá míra stresu je podle odborníků individuální. Někdo snese sprchování studenou vodou, pro jiného je to krátká procházka v rozepnutém kabátě bez čepice. Prakticky každému ale prospěje, když nebude mít doma příliš přetopeno, dodává kardioložka Eva Kociánová:

„Mluvíme o takzvaném zchoulostivění. Když jsou naše cévy pořád roztažené, tak se stanou línými a přestanou fungovat, jak mají. To vůbec není zdravé. Přetopené místnosti vedou k tomu, že hůř se soustředíme a hůř spíme.“

Poslechněte si celou pondělní Vědu Plus.

autoři: Martin Srb , Jan Burda
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.