Otočka ministra Zůny? Je za SPD, má to složité, zní od Starostů. Kubíček: Poslouchejte, co říkáme my v ANO

Jak jste porozuměli šlamastyce ohledně ministra obrany Jaromíra Zůny za SPD, který nejprve tvrdil, že Rusko je agresor, ale pak zřejmě na nátlak ze strany, která ho nominovala, v sehraném rozhovoru se šéfem poslanců SPD Radimem Fialou svá slova mírnil a v podstatě otočil? Plyne z této epizody něco podstatného?

Josef Flek (STAN): Já jsem se k tomu vyjadřoval už několikrát. Podle mě to bylo trošku nešťastné a možná až úsměvné, co pan generál Zůna musel absolvovat.

Čtěte také

Pro využití ruských aktiv není právní opora, říká Staněk. Podle Farského je to nejvýhodnější řešení

Nejen to, že odešel z tiskové konference (po rozhovoru s prezidentem, pozn. red.) dříve, než byla ukončena, ale také to samotné pozdější sdělení, že by Ukrajina měla být podporována. Já to říkám často a myslím si, že to je velice důležité, pan generál Zůna je voják, ví velice dobře, co je důležité, co armáda potřebuje, jaká jsou bezpečnostní rizika.

Ale má tu nevýhodu, že je nominovaný za politickou stranu, která populisticky šíří názory, které by podle odbornosti šířit ani neměla. Proto to má takto složité.

Říkal jste, že bohužel byl nominován za stranu a tak dále, konkrétně za SPD. Byla to chyba, že SPD dostala resort obrany?

Flek: Myslím si, že ano, protože ministerstvo obrany a obrana v této době by neměla přijít pod ruku straně, která má až proruské smýšlení.

Čtěte také

Obrana připravuje ukončení role v muniční iniciativě. Vondráček: Z rozpočtu už víc posílat nebudeme

Obracím se na Romana Kubíčka, poslance a člena obranného výboru Sněmovny za hnutí ANO. Jak vy jste porozuměl tomu zvláštnímu dění okolo Jaromíra Zůny za SPD, který se musel přizpůsobit politice strany, která ho nominovala?

Roman Kubíček (ANO): Pan generál to měl velmi těžké. Já jsem to považoval za kulturní vložku. V každém případě pan generál zná logistiku armády a byl politicky nezkušený. Nepřikládám tomu velký význam, protože to byla jenom slova. V každém případě se armáda připravuje a podporuje boj proti agresorovi, kterým Rusko jednoznačně je.

Vy mluvíte o kulturní vložce a o tom, že to není důležité. Ale podstatné asi je, co může veřejnost čekat od současné vlády, zda bude mluvit jedním hlasem, anebo zda se bude hádat a ztrapňovat. Co můžeme čekat?

Kubíček: Předpokládám, že to bylo první vystoupení nezkušeného politika. Vláda si to řekne mezi sebou a vystoupení musí být jednotná. Já si myslím, že jsou natolik silní, že si to dokážou zorganizovat a vystupovat jedním hlasem. 

Ale jakým jedním hlasem? Hlasem SPD, nebo hlasem hnutí ANO?

Kubíček: Proč bychom měli mluvit hlasem SPD? Poslouchejte hnutí ANO. Hnutí ANO nezpochybňovalo pomoc Ukrajině a nezpochybňovalo to, že Rusko je agresor.

Bezpečnostní záruky

Z Floridy přicházejí zprávy, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mají ležet většinově na bedrech evropských zemí. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce řekl, že požádal Donalda Trumpa o garance až na 50 let. A já se ptám, mělo by se Česko zapojit a nabídnout své síly? Mělo by nabídnout kooperaci? Anebo s tím tato vláda spíš nebude chtít mít nic společného, pane Fleku?

Flek: To je spíše otázka na novou vládu. Já řeknu svůj názor. Myslím si, a už několikrát jsem to říkal, že bychom se měli zapojit do garance. Politika Donalda Trumpa už je dlouho směřována tak, kdy on jasně říká, že máme investovat více jak tři procenta, až pět procent HDP na obranu.

Čtěte také

Trump vede mírová jednání jako byznys. Přesto jsou USA pro Ukrajinu nezastupitelné, míní Procházková

Jaký názor má Roman Kubíček?

Kubíček: Určitě bychom se zapojit měli, ale ona je tu trošku jiná otázka. Toto přece není otázka na to, jak se zvyšují výdaje na obrana. Jde o to, jestli tam budou působit jednotky, jestli budou vytvářet nárazníkové pásmo.

A umíte si představit, že by se české jednotky zapojily třeba do mírových sborů?

Kubíček: Jednoznačně je to na jednání úrovně NATO a na jednání úrovně Evropy. Státy budou vytvářet cíle, za kterými se půjde. Budou jednat premiéři.

Kdyby byla Česká republika vyzvána, aby se podílela, tak měli bychom se zapojit?

Kubíček: Kdyby byla Česká republika vyzvána, tak se rozhodně podílet bude. Je to priorita české armády. Když je někdo pozván na bezpečnostní úrovni hlídat nějaké území, tak to bývá Česko. Jestli si vzpomenete, i na území Jugoslávie nebyli pozváni úplně všichni – a čeští vojáci se velmi úspěšně těchto misí účastnili. Pokud to přispěje k míru v Evropě, pokud to přispěje k tomu, že válka skončí, no tak jednoznačně.

Čtěte také

Krupař: Ukrajinští vojáci se nezabývají malichernostmi ani Trumpem. Zajímá je, co je udrží naživu

I kdybychom se zapojovali, tak máme vůbec co nabídnout? Jak na tom jsme s obranyschopností našeho státu a s kapacitami našich ozbrojených sil, pane Fleku?

Flek: Co se týče kapacit, ty podle Capability Targets Severoatlantické aliance (cíle výstavby schopností, pozn. red.) byly navyšovány. Pokud se bavíme o personálu, tak počty jsou stále nedostačující. Je to také kvůli konkurenceschopnosti na českém trhu, kdy profesionálních vojáků je nedostatek.

Za naší vlády se podařilo navyšování počtu těchto vojáků s tím, že by bylo lepší mít více početnější aktivní zálohy. A to je spojeno jedno s druhým. Minulá vláda se do voleb víc nesnažila v tomto směru také proto, že to bylo politicky citlivé téma. Češi nechtějí moc slyšet o válce.

Je česká pozice čitelná? A jaké by měly být naše priority v oblasti obrany? Poslechněte si celou debatu.