Otevřít, nebo neotevřít? Jaké argumenty pro a proti obnovení školní docházky momentálně zvažuje vláda?
Ministr školství Robert Plaga před časem přislíbil, že školy by se mohly opět otevřít koncem května. Hlavní hygienička Jarmila Rážová ovšem tvrdí, že epidemiologové úplné obnovení školní docházky nedoporučují. Výuka za dodržení bezpečnostních podmínek není reálná, riskujeme zrychlení šíření nákazy, podporují jejich názor autoři petice za odložení návratu dětí do školních lavic. Výuka může fungovat, rodiče potřebují uvolnit ruce, argumentují ekonomové.
Petice s jednadevadesáti tisíci podpisy, kterou podepsal i předseda spolku Fórum rodičů Petr Chaluš, si otevření škol nepřeje. S argumenty polemizuje iniciativa ekonomů KoroNERV-20, jejíž členkou je sociální ekonomka Mariana Čapková, předsedkyně magistrátního pražského Výboru pro výchovu a vzdělávání.
Čtěte také
Hlavní argument petice se točí kolem bezpečnosti. „Je nemožné zajistit, aby ve striktně bezpečnostních podmínkách probíhalo učení bez stresu a v klidu. Lidé, kteří petici podpořili, věří, že vstřícnější je školy neotvírat a pokračovat v online výuce,“ říká Chaluš. Děti budou podle něj porušovat například podmínku udržování odstupu, což je dostane pod tlak.
Školy pro děti členů IZS fungují i teď
Mariana Čapková vychází z praxe takzvaných určených škol pro děti zaměstnanců integrovaného záchranného systému. Těch je nyní na území Prahy jednadvacet. „Školy zatím navštěvuje asi dvě stě dětí, počítáme se šesti stovkami. Během měsíce fungování jsme nezaznamenali šíření nákazy,“ uvádí.
Jako matka dvou dětí chápe argument, že děti odstupy dodržovat nebudou. Uvědomuje si také fakt, že především děti na prvním stupni základních škol si nebudou po dvou hodinách měnit roušky.
PRO:
- rodiče potřebují co nejdříve uvolnit ruce, aby se mohli věnovat naplno práci a přispět tak k návratu ekonomiky do normálu;
- v takzvaných určených školách pro děti členů IZS už měsíc výuka běží bez nárůstu počtu nakažených;
- děti stačí namísto roušek vybavit ochrannými štíty a utvořit menší výukové kolektivy.
PROTI:
- vrátí-li se miliony dětí do škol, nákaza se vymkne kontrole;
- dodržování ochranných opatření mezi dětmi je nereálné, a navíc stresující pro žáky i učitele;
- školy už se zorientovaly v nové situaci, vracet výuku na několik posledních týdnů školního roku do lavic je zbytečný hazard.
Do školy se štíty a na směny
Za magistrát poslali na ministerstvo školství žádost o metodické doporučení k organizačnímu a bezpečnostnímu zajištění výuky. „Lepší než roušky by pro děti byl ochranný štít, který funguje po neomezenou dobu. V rámci iniciativy Tiskneme na 3D tiskárnách jich tiskneme hodně.“
Čtěte také
Jako další nutné opatření zmiňuje menší kolektivy nebo „směny“, ve kterých by se děti ve škole střídaly. „Pro děti jak sociálně, tak po vzdělávací stránce, by to byl přínos. Stejně tak pro ekonomiku a myslím, že mnohé rodiny by to uvítaly,“ domnívá se. Počítá také s tím, že kdybys se rodiče či starší kantoři cítili ohroženi, nikdo by je nenutil.
Několik týdnů výuky online navíc zvládneme
A právě takto složitý režim je pro Chaluše jedním z důvodů, proč podpořil petici: „Mám pocit, že mnohem klidnější pro celou situaci je školní rok dokončit online. Bavíme se o několika týdnech, a nikdo z nás neví, co to přinese.“
Poslechněte si také další témata Polední publicistiky: maturity a přijímací zkoušky v omezeném režimu; uvolňování karanténních opatření v Rakousku.
Související
-
Školní rok by se měl dokončit s výukou na dálku, míní Asociace ředitelů gymnázií
Školy by se podle Asociace ředitelů gymnázií případně mohly otevřít pro žáky z ročníků, které se připravují na přijímací zkoušky a maturity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
