Otevření Hormuzu jako Trumpův úspěch? Ukazuje to, že Írán si umí diktovat, usuzuje Kalhousová

Kalhousová upozorňuje, že pozornost se při vyjednávání dohody přesunula z otázky íránského jaderného programu a podpory nestátních aktérů, jako je například Hizballáh, k tomu, zda a kdy Teherán znovu otevře Hormuzský průliv.

Čtěte také

Morální ohledy zmizely. Rusko, Izrael i USA terorizují země ve svém okolí, kritizuje amerikanista

„Už jenom to, že Donald Trump za jeden z velkých úspěchů považuje, že bude Hormuz otevřen, ukazuje, že Írán byl schopen diktovat agendu. A jestli se Íránu podaří zajistit si i do budoucna nějaké zisky z Hormuzu, tak to bude pro režim, který bojuje s nedostatkem financí, velké vítězství,“ poukazuje.

O konkrétních podmínkách konce války se nicméně bude teprve vyjednávat. Výsledkem má být memorandum potvrzující ukončení íránského jaderného programu a otevření průlivu. 

„Íránci jsou známí tím, že umí prodlužovat jednání, až se k žádnému výsledku nedospěje. I to je jeden z důvodů, proč je Izrael extrémně nervózní,“ vysvětluje Kalhousová a pokračuje: 

„Velké vítězství Íránu navíc je, že se mu podařilo podmínit uzavření memoranda tím, že Izrael přestane útočit na cíle Hizballáhu v Libanonu. I když do jaké míry má Amerika schopnosti dotlačit Izrael ke stažení z Libanonu, je otázka.“

Čtěte také

Na jihu Libanonu učí rodiče děti, jak se skrýt před dronem. Jiní utíkají na sever, říká novinářka

Celou situaci navíc eskaluje probíhající předvolební kampaň v USA i Izraeli, kde dává hlas radikálnějším názorům, jaké má třeba izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Ten už prohlásil, že se Izrael dohodou mezi USA a Íránem necítí být vázán.

Náročná je nynější situace i pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, pro nějž bylo ukončení íránského jaderného programu celoživotním cílem, a přesto k jednání není přizván.

„Na jednu stranu na něj bude tlačit domácí politická scéna, aby pokračoval ve vojenské operaci přinejmenším v Libanonu. Na druhou stranu tady bude obava reakce USA,“ uvažuje Kalhousová a zdůrazňuje:

„Pro Izraelce je vytvoření nárazníkové zóny něco, co po 7. říjnu považují za nutné. Nálada v Izraeli je taková, že je potřeba fyzicky odtlačit nebezpečí dál od izraelské hranice.“

Trpělivost, čas a zkušenosti

Kritiku ale sklízí vyjednávání i ve Spojených státech. „V Americe se téma Izraele stává velmi polarizační, ať už v rámci Demokratické strany, kde přichází nová generace politiků, která je mnohem kritičtější vůči Izraeli, anebo v rámci Republikánské strany, kde je v rámci hnutí MAGA podpora Izraele také velmi problematická,“ upozorňuje ředitelka Herzlova centra.

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Kraus: Mírová dohoda mezi Íránem a USA je návratem do stavu před válkou. Írán zvítězil 3:0

Pro Trumpovu administrativu bude náročné vznikající dohodu prodat veřejnosti, a to v porovnání se smlouvou, kterou s Íránem uzavřel někdejší prezident Barack Obama v roce 2015. Trump ji ale opakovaně kritizoval. 

„Donald Trump bude muset ukázat, že dohoda, kterou podepíše on, je výrazně lepší. A bude to muset ukázat více než rétoricky. Takže bude velmi zajímavé příštích 60 dní sledovat, jak to bude probíhat,“ předpokládá Kalhousová.

Prezident Trump je podle ní velmi netrpělivý, a tím se staví do slabší pozice. „Jestli mají Íránci něco, tak je to trpělivost, čas a zkušenosti,“ uzavírá expertka.

Jak se k mírovým jednáním staví izraelská společnost? Může dojít k rozkolu mezi Spojenými státy a Izraelem? A je reálné, aby se Íránci skutečně vzdali svého jaderného programu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Petr Vizina.