OSVČ, nebo zaměstnanec? Podnikatelé vítají upřesnění. „Je to legalizace švarcystému,“ vadí odborům

Paní Rezlerová, vítáte chystanou změnu definice závislé práce?

Jaroslava Rezlerová: Ano, vítáme, protože upřesňuje definici. Ona to není změna, to bych velmi chtěla, aby se tady na začátku řeklo. Je to upřesnění toho, co už v zákoně je. Je to lépe vysvětleno. Je to vyjasněno. Myslím si, že by to mohlo pomoci tomu, aby se lépe definovalo, co je a co není závislá práce.

Čtěte také

Systém zdanění OSVČ je nerovný, upozorňuje Vilím. Paušální daň platí jen minimum lidí, namítá Toráč

Pane Středulo, proč jste za odbory proti tomuto upřesnění?

Josef Středula: Jsme zásadně proti. To není jen z naší hlavy, ale ministři vysloveně říkají, že chtějí legalizovat část švarcsystému, že ho neumí zkontrolovat. A to považujeme za velmi vážné.

Navíc tady se jedná o transpozici směrnice o platformových zaměstnancích. A cílem té směrnice není rozvolnit pravidla, ale naopak ochránit více ty, kteří pro ty platformy pracují. A to se bohužel kvůli této redefinici vůbec nebude dařit.

Legalizace švarcsystému?

Zaměřme se na to, v čem se ta definice závislé práce neboli zaměstnání mění nebo upřesňuje, abych použil váš termín, paní Rezlerová. Má mít víc znaků v zákoně, což znamená, že z hlediska práva se bude jako na zaměstnání pohlížet na míň prací. Neotevře právě to dveře legalizaci švarcsystému, jak varují odbory?

Rezlerová: Záleží, jakým způsobem to potom bude vykonáváno a kontrolováno. My se na to díváme tak, že se budou tímto novým ustanovením upřesňovat znaky nadřízenosti a podřízenosti, které v tom zákoně už jsou.

Čtěte také

Švarcsystém? Jedna skupina na něm vydělává, druhá je k němu dotlačena, říká sociolog

To znamená, jestli tu práci organizuje potenciální zaměstnavatel, jestli má průběžně dohled a kontrolu nad výkonem práce, jestli uděluje zaměstnanci pokyny, jestli určuje pracovní dobu, od kdy do kdy má dotyčný pracovat.

Znovu – víme, že ten návrh vychází už z existující judikatury, která byla hodně rozličná, protože definice pro závislou práci nebyla úplně přesná. Ta judikatura je poměrně bohatá, vychází to také ze zaběhané praxe.

A já se teď dívám na Josefa Středulu, že vypadám jako obhajovatel stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí, ale my si opravdu myslíme, že chybělo to upřesnění – a to tam teď je.

To upřesnění, které vláda chce zavést a teď ho prosazuje, to podle vás neotevře dveře švarcsystému?

Rezlerová: Otevře dveře tomu, aby se vyjasnilo, kdo je zaměstnanec a kdo je samostatně výdělečně činná osoba, protože teď je to v mnoha případech nejasné.

Platformová práce

Pane Středulo, nelze skutečně tu změnu či upřesnění vnímat tak, že stávající úprava nebyla dostatečná a že je potřeba vnést víc právní jistoty – jak říká vláda Andreje Babiše (ANO) – do toho, kdo je skutečně zaměstnanec a kdo už je podnikatel?

Středula: Tady je zásadní mýlka, že je nějaká právní nejistota. Naopak, už je právní jistota. Soudy rozhodují zcela jednoznačně o tom, kdo je a není OSVČ, respektive kdo pracuje v švarcsystému. A to je ten motiv pro tuto změnu. To vůbec není o tom, že by někdo chtěl zpřesnit něco, co je nedostačující.

Čtěte také

Hospodářská komora vítá snížení odvodů OSVČ. „Zaměstnanci platí mnohem vyšší daně,“ namítá ekonom

Tady je problém, že některým subjektům to podle mého soudu začalo vadit, protože soudy, včetně Ústavního soudu, začaly rozhodovat jednoznačně, že toto musí napravit. A tento švarcsystém pro ně není realistický, není realizován...

Které subjekty máte na mysli?

Středula: V rámci platformových subjektů, těm to začalo vadit enormním způsobem. A toto byl podle našeho soudu a naší domněnky ten startovací důvod.

Já vůbec nevidím důvod, proč bychom k tomu teď měli jakýmkoliv způsobem napomáhat. Vzpomínám si, že když současná vláda vstupovala do Strakovy akademie, tak jedním z velkých témat byly právě boje proti švarcsystému a podobným věcem.

Ale popravdě mě vůbec nenapadlo, že způsob boje proti švarcsystému je legalizovat jej.

Čtěte také

Minimální odvody OSVČ zůstanou nižší, než kolik odvádí zaměstnanci z minimální mzdy, poukazuje Prokop

Tady si pomůžu i informacemi nejenom našimi, ale třeba společnosti PAQ Research, která na to udělala poměrně rozsáhlou studii. Naprosto jednoznačně dává najevo, že 70 až 90 procent všech aktuálních případů švarcsystému bude legalizováno.

Je to naprosto jednoznačné. Tady se vůbec nejedná o zlepšování podmínek, dokonce ani nepotřebujeme redefinici zákoníku práce, protože ta právě umožňuje tyto velmi nebezpečné věci, to znamená přechod zaměstnanců na švarcsystém.

Paní Rezlerová, co na to říkáte, že před změnou definice závislé práce neboli zaměstnání nevarují jenom odbory, ale i společnost PAQ Research, která vypracovala průzkum, ze kterého vyplynulo, že naprostá většina lidí pracujících ve švarcsystému by se po té změně ocitla v situaci, která už by byla legální?

Rezlerová: Já tady neobhajuji švarcsystém, to je první věc, kterou je potřeba říct. Hospodářská komora i já osobně se velmi zasazujeme o to, aby se nelegální práce potírala. Je třeba si ale říct, že se to nemůže dělat plošně tak, že se budou OSVČ převádět na zaměstnanecké poměry. To by bylo velké zjednodušení.

Čtěte také

Bez škrtů by reforma platů stála 100 miliard, zní od podnikatelů. Odbory: Jde o záminku k úsporám

PAQ Research uvádí i další údaj, a to, že v České republice je podíl osob samostatně výdělečně činných na pracovní síle 22 procent. To jde přesně v tom duchu, co říká Josef Středula, že se to skutečně v některých oblastech zneužívá. S tím musím souhlasit.

A teď tou otázkou je – a to je to, co říká agentura PAQ Research – zda ta změna, kterou prosazuje vláda, nepovede k legalizaci zneužívání švarcsystému?

Rezlerová: Víte, problém je, že my bychom se na to měli podívat jako na celek a podívat se na to, jaké přijmeme řešení třeba pro platformovou práci nebo jiné typy prací, které budou vznikat v budoucnosti.

Řešit to OSVČ není šťastné. Stejně jako není šťastné řešit to čistým zaměstnaneckým poměrem podle zákoníku práce vzhledem k tomu, že mohou existovat jiné modely vztahu člověka, který pracuje pro nějakou platformu.

Dejme tomu, že bychom ho mohli nazývat pracovník, který by měl – jako je to v mnoha jiných zemích Evropy – trochu jiné podmínky.

Přinese nová definice větší právní jistotu, nebo připraví část pracovníků o ochranu? A odpovídá vůbec dnešní zákoník práce tomu, jak se proměňuje pracovní trh? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.