Osud firmy Olivetti symbolizuje italskou ekonomiku
Když navštívíte Itálii, odvezete si dojem, že je to úžasná země. Skvostné památky, vynikající jídlo a pití, milí lidé, příjemné klima. Kdo by řekl, že je to země, která prožívá těžké ekonomické problémy?
Jistě, situace v Řecku je dramatická a zvlášť dobře na tom není žádná země vyspělého světa. Jenže italské těžkosti jsou hlubší. Itálie 15 let nepoznala, co je to ekonomický růst a v tomto ukazateli patří do první trojky nejhorších zemí na světě. Italský státní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu je druhý nejvyšší v eurozóně hned po Řecku.
Italové stále mají rozsáhlý průmysl. V Evropě jsou dokonce druzí za Německem. Od vypuknutí finanční a hospodářské krize v roce 2008 přišli o čtvrtinu své průmyslové výroby.
Určitým ztělesněním krize, která začala před rokem 2008, je osud firmy Olivetti. Kdysi byla světovou jedničkou, dnes jsou její závody ve městě Ivrea poblíž Milana opuštěné. Massimo Benedetto stojí na chátrající tribuně pro několik desítek diváků. Pod ní jsou 3 tenisové kurty. Přes plevel a rozpadlé plůtky nepoznáte, že se tu kdysi sportovalo. Všude kolem jsou opuštěné a chátrající tovární haly.
„Vypadá to tu jako po bombardování někdy na konci 2. světové války,“ vystihuje smutný obrázek Massimo. Pak už se musí kvůli dojetí odmlčet. Ve firmě Olivetti strávil 39 let, skoro celý profesní život. „Olivetti vznikla před 100 lety tady v ulici Yervis. Během let se firma rozšiřovala a postavila si další budovy po celém světě.“
Některé budovy postavené přímo v Ivree pro firmu navrhoval světoznámý architekt Le Corbusier. Na vrcholu slávy Olivetti zaměstnávala po celém světě 60 tisíc lidí, jejím centrem zůstávala Ivrea. „Před lety sem přijížděly plné autobusy, které vozily lidi do práce. Touhle branou se do továrny valily tisíce lidí. Teď je tu všechno prázdné.“
Když Massimo Benedetto před 4 desítkami let ukončil studia, vůbec nepřemýšlel, kam by měl jít pracovat. Olivetti byla jasnou volbou. V Ivree a přilehlém městečku tehdy dohromady žilo 100 tisíc lidí a z toho jich víc než čtvrtina pracovala v Olivetti. Jak místní říkali, s minimální nadsázkou, v Olivetti pracoval každý, s výjimkou pekařů, dětí a důchodců.
„Olivetti nové zaměstnance nepřibírá a do dvou let pravděpodobně zanikne i to málo, co z ní zbylo. Zůstane značka, kterou převzal italský Telecom. Ale firma jako taková nebude.“
Kolaps Olivetti se podepsal i na městě, které díky firmě prosperovalo. „Jediná práce, která se tu dá najít, je v call centrech. Mladí s vystudovanou vysokou školou tam slouží dlouhé šichty za 6 700 eur měsíčně. Jak si pak můžou dovolit založit rodinu?“
Na papíře je přitom Ivrea bohatá. V místních bankách jsou jedny z nejvyšších vkladů v celé Itálii, ale jsou to úspory ze starých dobrých časů, které se tenčí. Věkový průměr Ivrey je 48 let, jeden z nejvyšších v zemi. Z města odešly i děti Massima Benedetta. Dcera se usadila v Boloni, syn přemýšlí o odchodu do ciziny. Domů do Ivree se ani jeden z nich nevrátí.
Jak vypadaly zlaté časy Ivree a Olivetti, je patrné v archivu firmy, kde je výstava přístupná veřejnosti. Vidíme psací stroj Lettera 32, tedy L32, jeden z nejslavnějších výrobků Olivetti. Jak říká průvodce a ředitel archivu Enrico Bandiera, tenhle psací stroj je vystavený v Muzeu moderního umění v New Yorku.
„Když je výrobek permanentně vystaven v Muzeu moderního umění v New Yorku, znamená to, že spoluvytvářel historii designu. Od Olivetti je tam vystaveno celkem 10 výrobků. Jedním z nich je právě L32.“
Kromě psacích strojů najdeme v archivu i další klenot, jmenuje se Program 101 a je to první osobní počítač na světě. Počítače existovaly předtím, ale byly to stroje, které zabraly velkou místnost. Inženýři Olivetti po letech výzkumu vymysleli v roce 1964 počítač, který nebyl větší než krabice. Jednalo se o revoluci. Když technici Olivetti přivezli počítač na jednu výstavu do Ameriky, vypukl poprask.
Jeden z techniků, kteří se na výstavě podíleli, Enricovi Bandierovi řekl, že v Americe prožil 20 nejhorších dní svého života. Každý den od sedmé od rána do desáté večer předváděl počítač lidem v dlouhé frontě. Všichni chtěli vidět, jak funguje.
Osobní počítač Program 101 se používal ve stavebnictví nebo na operačních sálech. Nejvíc ho proslavila americká vesmírná agentura NASA, která koupila 400 kusů. Použila ho k propočtu dráhy pro přistání sondy Apollo na Měsíci.
Olivetti vyrobila také první elektronický psací stroj na světě a první byla při výrobě kalkulačky, která zvládala počítat záporná čísla. „Kalkulačka se prodávala za stonásobek své výrobní ceny. To firmě přineslo zisky, které jsou dnes nepředstavitelné,“ říká Enrico Bandiera, který s nadšením vypráví o slavné minulosti Olivetti.
Není divu, že hlavní postavu firmy v 50. letech Adriana Olivettiho mnozí kvůli jeho vizionářství srovnávají se Stevem Jobsem z Applu. Jenže firma nezachytila nástup mobilních telefonů a telekomunikační boom. A od 90. let nastal úpadek. Na troskách firmy díky jejímu dřívějšímu inovátorství a firemní kultuře vznikla řada jiných úspěšných podniků.
Stefano Sgrelli pracoval u Olivetti 13 let a jak říká, naučil se tam všechno. Nějaký čas strávil ve slavném Silicon Valley, kde měla Olivetti své výzkumné centrum. Stefano Sgrelli má 2 vlastní firmy. Jedna poskytuje standardní IT služby, druhá je unikátní. Jmenuje se Salt & Lemon a pomocí bezpilotních letounů fotografuje krajinu. Pro filmaře, topografy nebo pro reklamní účely.
„Pracovat v Itálii, to je obtížné. Těžší než v jiných zemích, protože u nás je byrokracie obrovská.“ Z příkladů absurdit, které obtěžují podnikatele, vybírá Stefano jeden. Každý, kdo chce získat veřejnou zakázku, musí vyplnit prohlášení, že nespolupracuje s mafií. „Kdo tohle vymyslel, snad musel kouřit trávu nebo brát LSD. K čemu to je dobré? I mafián může napsat, že s mafií nic nemá. Rozhodně si neřekne, odhalili jste mě, pracuji pro mafii.“
Takže země by potřebovala omezit byrokracii. Jaké další reformy potřebuje k tomu, aby po dlouhé řadě let začala její ekonomika opět růst?
„Reforma trhu práce, snížení daní, stavba infrastruktury. To jsou 3 věci, které Itálie potřebuje. Tohle nás v konkurenci firem ze světa znevýhodňuje. Kdybych to přirovnal k válce, je to jako bojovat jen s kapesním nožíkem proti někomu, kdo má granát. Vaše šance na vítězství nejsou zrovna vysoké,“ říká Stefano Sgrelli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
