Osobní i náboženská identita Nepálců je v troskách, popisuje stav po zemětřesení architekt

Nepálská metropole Káthmándú po silném zemětřesení
Nepálská metropole Káthmándú po silném zemětřesení

Počet obětí zemětřesení v Nepálu překročil čtyři tisíce, a tamní vláda přiznává, že ani to nebude konečná bilance.

Roste také rozhořčení obyčejných Nepálců, kteří si stěžují na pomalé a chaotické rozdělování pomoci. Příčiny popsal v Ranním Plusu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú Jaromír Marek.

„Jediná brána do Nepálu je letiště v Káthmándú, které situaci naprosto nezvládá. Jsou to desítky zvláštních letů, na které letiště není připravené.“

Letouny s humanitární pomocí krouží dlouhé hodiny nad letištěm, než se jim podaří přistát, některé se vracejí zpět, přistávají v Indii, aby se v pokusili o přistání v Nepálu později, popsal zpravodaj.

Zatím si nikdo nedokáže představit distribuci pomoci, zvláště do odlehlých míst. „Prakticky se tam nelze dostat, protože silnice nebo cesty jsou zavalené lavinami sutin a kamení,“ přiblížil situaci po ničivém zemětřesení Marek.

ADRA: Potřebujeme provizorní přístřešky a lékařskou péči

Ředitel české pobočky humanitární organizace ADRA Radek Špinka potvrdil, že logisticky zorganizovat přijetí humanitární pomoci není vůbec snadné.

„Situace není vůbec jednoduchá. Mnozí hledají lékařské ošetření, ale zároveň mají i strach z následných otřesů, které se stále opakují, takže většina lidí spí pod širým nebem a zároveň se snaží dostat k vodě a k jídlu,“ popsal podmínky Nepálců ředitel.

Aktuálně jsou nejpotřebnější provizorní přístřešky, lékařská pomoc a samozřejmě hygienické potřeby.

„V naší práci se zaměříme především na potravinovou pomoc. Na místo už také dorazily plachty, které poslouží jako přístřešky a kanystry na vodu, dále sada materiálů a nářadí na stavbu provizorních přístřešků,“ řekl Špinka.

Ten potvrdil, že je česká pobočka humanitární organizace v kontaktu s kolegy v Nepálu, a posílá jim peníze, které ADRA získává od svých dárců.

Kostner: Nepálští stavitelé se zemětřesením nepočítají

Petr Kostner ze sdružení Namasté Nepál, který se podílel na projektu výstavby bambusových škol v zemi zatím nemá zprávy, jestli bambusové stavby, které byly na zemětřesení připraveny, přečkaly živelnou pohromu.

„Bambus je pružný materiál, takže by se při otřesech měla otřást budova i se zemí, ale její konstrukce nekolabuje,“ popsal výhody bambusových staveb architekt.

Sdružení celý projekt konzultovalo s nepálskými seismology. „Ti nám do návrhů vnesli celou řadu podnětů.“

Podle Kostnera byli ale sami nepálští seismologové zklamání tím, že v zemi chybí jakýkoli předpis, který určuje, jak stavět v oblastech ohrožených seismickou činností.

Pro obyčejné Nepálce je situace velmi těžká, potvrdil architekt. „Nikdo z nich nečekal, že se něco v takovém rozsahu může stát.“

„Zemětřesení jim zničilo většinu památek, a protože jsou velice pobožní, tak jejich osobní i náboženská identita je v podstatě v troskách, stejně jako stavby samotné,“ odhadl Petr Kostner.

Peníze vybrané společností Namasté Nepál půjdou na pomoc právě vesnickým oblastem, ve kterých sdružení působí.