Ornice, která nám ročně odteče, by naplnila neuvěřitelné dva miliony sklápěcích tatrovek
Česká republika je z pohledu geografie střechou moří a oceánů, a to protože od nás většina vody odteče. Po desetiletích intenzivního zemědělství k tomu přispívá fakt, že má naše půda nízký obsah organické hmoty, proto je pro ni už složité vodu vázat a zadržovat. Z polí tak ročně doslova odteče ornice, která by naplnila dva miliony sklápěcích nákladních aut Tatra, říká ochránce přírody Vojtěch Kotecký. Naše půda je tak v ohrožení.
Pokud někdo mluví o ohrožení životního prostředí, napadne většinu z vás asi změna klimatu, znečištěné ovzduší nebo plasty ve volné přírodě a mořích. To problém je, ale pro nás je teď možná víc ohrožující nedostatek ornice a vody.
Čtěte také
Nejde přitom jen o to, že krajina ztratila přirozené prvky, kterými vždy byly meze a mokřiny. Regulovanými potoky a řekami voda odtéká rychleji a krajina se vysušuje a problém je s kvalitou samotné země, po které chodíme a hospodaříme na ní.
„Schopnost půdy zadržet vodu je závislá na obsahu zejména organické složky v půdě a ta je tady prostě velice nízká, zejména u zemědělských půd,“ tvrdí ochránce přírody.
S tím souhlasí i vedoucí Katedry geoenvironmentálních věd České zemědělské univerzity Michael Komárek.
„Máme tu smůlu, že Česko je v podstatě střechou Evropy, takže všechny srážky, které nám sem dopadnou, odtečou, v podstatě nejsme schopni zadržet. Respektive naše půda toho už není schopna. Protože její retenční schopnost závisí na obsahu zejména organické složky v půdě,“ vysvětluje.
Co se s tím dá dělat? Co mohou dělat hospodáři, obce a města a co stát? Téma pro Víta Pohanku v pořadu Zaostřeno.
Související
-
Zeleň a půda ve městech kompenzují klimatickou změnu. Musí se ale zalévat
Studie vědců z Bostonské univerzity ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.
-
Půda ve Středočeském kraji ztrácí živiny a vodu, ukázalo to srovnání dnešního výzkumu s rokem 1960
Vědci vypustí do vesmíru balonové sondy, přiláká tohle mladé lidi k vědě? Jak pokračuje výzkum Marsu? V čem je unikátní nová učebnice dějepisu? Nejen o tom ve Vědě Plus.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
