Opravdu je Unie na Turecku tak závislá, že přehlíží Erdoganovu svévoli, ptá se komentář ZEIT ONLINE

7. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Recep Tayyip Erdogan, turecký prezident

Státní návštěva dvou vysoce postavených představitelů Evropské unie uprostřed pandemie – to je prestižní diplomatická záležitost. V úterý se tímto úspěchem mohl pyšnit turecký prezident Recept Tayip Erdogan, který v Ankaře uvítal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a předsedu Evropské rady Charlese Michela. Jaký smysl taková cesta ve vypjaté době má, ptá se pochybovačně německý server ZEIT ONLINE.

Turecký prezident mohl návštěvou jen získat. Usmíval se na hosty, kteří podle Michela přijeli jednat o pozitivních věcech. Ukázalo se, že pro unijní politiky je na prvním místě ukázněné chování Turecka ve východním Středomoří.

Čtěte také

Pokud hraje Erdogan podle představ sedmadvacítky, mohou Turci získat snadněji víza nebo výhodnější celní podmínky. Je ale otázka, co Evropa ze vstřícnosti vůči Turecku doopravdy má.

Migrační dohodu totiž Turecko před víc než rokem vypovědělo. Zadržování běženců je teď stejně spíš na strážcích vnější Schengenské hranice.

Navíc by mohlo lehce zapadnout, že těsně před včerejší státní návštěvou zadržela turecká politice deset admirálů, kteří kritizovali velkolepé Erdoganovy plány v Bosporu. Za mřížemi skončil taky zastánce lidských práv Ömer Gergelioglu. Opravdu je Unie na Turecku tak závislá, že takovou svévoli tureckého státu přehlíží, ptá se komentář na serveru ZEIT ONLINE.

Neklidná Barma 

Francouzský Le Monde přináší reportáž z thajsko-barmské hranice. Thajské jednotky se tam snaží chytat uprchlíky, kteří utíkají před barmskou, respektive také myanmarskou armádou.

Čtěte také

Barmští vojáci útočí na etnickou menšinu Karenů, kteří s centrální vládou bojují už desítky let. Nově se konflikt roznítil po únorovém vojenském puči. Karenská etnická armáda zaútočila minulý týden na vojenské vládní stanoviště. Barmské letectvo podniklo sérii odvetných úderů. Bomby z letadel padaly v Karenském státě poprvé po 20 letech. 

Barmské bomby zasáhly taky civilní cíle. Podle místních nevládních organizací zemřelo zhruba dvacet lidí, desítky tisíc lidí uprchly do džungle. Za thajskou hranicí se pomoci dostalo pouze některým raněným. Zbytek má smůlu.

Thajský premiér Prajutch Čan-oča v minulosti taky patřil mezi pučistické generály a je známo, že se s ním před únorovým pučem radili lídři barmské armády. Thajci si už taky nepřejí další migrační vlnu z Barmy. Do země už totiž v 90. letech přišly desítky tisíc uprchlíků, mnozí z nich dál žijí v táborech u společné hranice, která měří přes dva tisíce kilometrů.

Bělorusko už není pro Ukrajinu neutrální

Další kola vyjednávání o východní Ukrajině už zřejmě nebude pořádat běloruský Minsk. Informuje o tom polský deník Rzeczpospolita. V současné době se mírové rozhovory vedou přes internet. Zástupci Kyjeva tvrdí, že už není možné Bělorusko vnímat jako neutrální stát. Mají na mysli vývoj, kterým země prošla od loňského léta, kdy se po zmanipulovaných volbách a masových demonstracích přiklonilo ještě víc k Rusku. 

Čtěte také

Příště by se tak diplomatická jednání mohla odehrávat ve Švédsku, Finsku nebo Švýcarsku, navrhují Ukrajinci. Že se o Donbasu vyjednávalo zrovna v Bělorusku, to si mohl tamní prezident Alexander Lukašenko přičítat jako velký diplomatický úspěch. Teď se ale běloruský režim drží u moci mimo jiné díky hlubší spolupráci s ruskou armádou.

Podle listu Rzeczpospolita je v plánu i vojenská základna na běloruském území, která by mohla hostit ruské strategické bombardéry. To v Ukrajincích působí neklid. Navzdory chladným politickým vztahům mezi Ukrajinou a Běloruskem dál pokračuje čilá obchodní výměna. Velmi důležitý je pro Ukrajinu plyn a ropa, které do země částečně proudí z Běloruska.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu. Četli Šárka Fenyková a Jan Bumba.

autoři: Ondřej Elbel , lup
Spustit audio

Související