Opět Rakousko a Evropská unie

Zklamaný rakouský kancléř Wolfgang Schüssel musel uznat, že se v této věci nepodařilo dosáhnout kompromisu, ačkoli rakouská delegace se údajně pokusila vyjít ostatním vstříc. Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldnerová měla zřejmě v úmyslu sjednat kompromisní řešení ještě před koncem portugalského předsednictví Evropské unie, tj. do 30. června, ale její portugalský kolega Francisco Seixas da Costa něco takového vyloučil a řekl, že bojkot Rakouska skončí teprve tehdy, až k tomu dá Rakousko svým partnerům "dostatečný důvod".

14 ostatních evropských států zmrazilo v únoru diplomatické vztahy s Rakouskem a rozhodlo se, že nebudou napříště podporovat kandidatury Rakušanů do evropských a dalších mezinárodních institucí.

Většina členů Evropské unie, vedená zejména Francií a Belgií, nadále rozhodně odmítá bojkot Rakouska odvolat - dokud zůstává součástí rakouské vládní koalice krajně pravicová strana pana Haidera.

1. července převezme po Portugalsku předsednictví Evropské unie Francie, která uplatnění sankcí obhajuje a nedojde proto nejspíše k jejich odvolání ani v druhé polovině letošního roku.

Ačkoli problém politických sankcí, namířených proti Rakousku, neměl být původně vůbec na pořadu jednání nejvyšších představitelů členských zemí Evropské unie v Portugalsku, stal se nakonec vděčným mediálním námětem a zastínil mnohé jiné záležitosti. Jednu chvíli se dokonce zdálo, že Rakousko by mohlo kvůli sankcím zablokovat další proces rozšiřování Evropské unie na východ.

Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser o bojkotu například řekl: "Je to kontraproduktivní a vnitřní reformy Evropské unie nelze projednávat - ani zavádět - za současných okolností. Jestliže se nemůžeme přátelsky a konstruktivně domluvit ani mezi sebou uvnitř unie, nemůžeme jednat o rozšiřování."

Ministr Grasser ale následně zdůraznil, že Rakousko by nikdy nejednalo "účelově" a že jistě nebude ani blokovat rozšíření Evropské unie, i když skutečnost, že je Rakousko vylučováno z konzultací o této věci, vytváří "nesnesitelnou situaci".

Rakousko pak také skutečně projevilo ochotu realisticky diskutovat a přijmout třeba i nepříjemné řešení, které prosazují ostatní členové Evropské unie, když na poslední chvíli před ukončením summitu v Portugalsku souhlasilo se zavedením opatření, která mají zabránit daňovým únikům jednotlivých zemí z příjmů jejich občanů v zahraničí. O této záležitosti jednali členové Evropské unie už delší dobu a nakonec se proti tomuto opatření, které pro mnohé klienty bank nepříjemně zasahuje do dosavadní úpravy o bankovním tajemství, stavělo jen Rakousko a Lucembursko. To se ale záhy své opozice vzdalo a tak zůstalo jediným odpůrcem nové politiky pouze Rakousko.

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel se pak ale zřejmě přizpůsobil mínění většiny a těsně před ukončením schůzky mohl portugalský mluvčí oznámit, že v otázce daňových přiznání bylo dosaženo dohody. "Soubor finančních opatření podporuje všech 15 členů unie," prohlásil portugalský mluvčí David Damiao. Rakousko tak názorně vyvrátilo dohady, že by snad mohlo blokovat další jednání Evropské unie kvůli sankcím nemířením proti nynější vídeňské vládě.