Operace Pouštní bouře: George Bush st. zahnal „šíleného býka“, ale nechal ho dál vládnout

11. únor 2026

Darebák a šílený býk. Tak nazvala nejmenovaná opoziční rozhlasová stanice iráckého diktátora Saddáma Husajna těsně před spojeneckou invazí v lednu 1990. Před 35 lety vyháněli spojenci pod velením USA irácká okupační vojska z Kuvajtu. Tehdejší události přiblíží repríza pořadu Archiv Plus, který v roce 2016 připravil Jan Sedmidubský.

Informační válka byla samozřejmě součástí boje a skutečnost, že se jednalo o první válečný konflikt takzvaně v přímém přenosu neznamená, že neexistovalo cosi jako strategická cenzura nebo řízené podávání informací.

V každém případě se do zpráv tehdejšího Československého rozhlasu dostal nečekaně emotivní a pro naše ucho dost jadrný výraz. Na Blízkém východě šlo, jako už tolikrát předtím i potom, do tuhého.

Irák okupoval sousední Kuvajt od srpna 1990 a víc než čtyři měsíce se OSN a převážně západní státy v čele s USA pokoušely odbojného Husajna dostat z Kuvajtu po dobrém. To se nepodařilo. V noci z 16. na 17. ledna 1991 začali spojenci s bombardováním a k pozemní operaci došlo 24. února 1991. Po dalších sto hodinách bojů bylo po všem – Saddámova vojska byla vytlačena a rozprášena.

Jednota v Radě bezpečnosti

Rozhlasové záznamy z doby první války v Zálivu připomínají hlavně jedno – jak výjimečná byla situace počátku 90. let.

Čtěte také

Už to, že OSN všemi stálými členy Rady bezpečnosti odhlasovalo protiirácké rezoluce a trvalo na nich, bylo unikum a nepochybně to bylo způsobeno i situaci Sovětského svazu – východní říše na tom nebyla kdovíjak skvěle a Michail Gorbačov už byl velmi oslaben spory s Borisem Jelcinem i zoufalou hospodářskou situací Sovětského svazu.

Dá se říci, že irácký diktátor si pro vyřešení svých problémů a dluhů skrz okupaci Kuvajtu vybral ne zrovna vhodnou chvíli po pádu komunismu, kdy svět byl ještě sjednocený a v euforii nad tím, že demokracie má a musí vítězit za všech okolností. Což byla chvilková iluze.

Předvídatelný výsledek

Výsledek operací Pouštní bouře a Pouštní štít se dal předvídat, především technologická převaha Západu byla tehdy skutečně zřejmá. Irák byl ovšem přesto nebezpečným protivníkem – Husajn mimo jiné způsobil ekologickou katastrofu vypouštěním ropy z tankerů v Perském zálivu a zapalováním ropných věží na území Kuvajtu.

Čtěte také

Nehledě k tomu, že americký prezident George Bush starší se rozhodl „šíleného býka“ zahnat, ale nechal ho dál vládnout. Zda to bylo dobře či špatně, lze dodnes spekulovat, při vědomí toho, že zcela opačně se zachoval v prezidentské funkci jeho syn George Bush mladší o dvanáct let později.

A ve druhé části Návratů časem se v repríze pořadu Historie věčně živá zamýšlí Jan Mervart a Ondřej Vojtěchovský nad významem bitvy na Kosově poli v červnu 1389. Oba hlavní soupeři, srbský kníže Lazar Hrebeljanović a osmanský sultán Murad I., v bitvě padli a výsledek zůstal nerozhodný. Osmanům ale bitva umožnila upevnit pozice na Balkáně.

autoři: Jan Sedmidubský , Jan Mervart
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu