Opakujeme Kingovo „Mám sen“, ale rasová segregace v USA dál trvá, tvrdí expert
Před 50 lety zahynul při atentátu reverend a aktivista Martin Luther King bojující za lidská práva Afroameričanů v USA. „I have a dream," začínal jeho legendární projev ze srpna roku 1963, který patří mezi nejslavnější v americké historii. King ho pronesl na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu před 200 tisíci lidmi. Mluvil v něm o rasové segregaci, ale také o sjednocení amerického národa.
„Kingův odkaz je stále aktuální. Je to jedna z nejvýraznějších osobností americké historie 20. století,“ uvedl v Magazínu Leonardo Jeffrey Alan Vanderziel z Masarykovy univerzity v Brně.
Ten připomněl, že King byl znamenitý řečník. „Navíc prezentoval umírněný hlas oproti jiným Afroameričanům. Ti měli silnější hlasy, ale nejen z pohledu bělochů mnohem agresivnější, jako byl například Malcolm X.“
V tom, že Kingovy názory byly obecně přijatelnější, hrálo důležitou roli aktivistovo církevní zázemí, vysvětlil Vanderziel.
„V mnoha ohledech je dnes pro Afroameričany situace mnohem lepší na jihu, než na severu. Tam je integrace větší, než v severní části Spojených států."
Významná byla časová souhra Kingových aktivit s návrhem zákona o občanských právech, za kterým stál prezident J.F. Kennedy. „Ten ho předložil Kongresu, který ho ale neschválil hned, ale až po Kennedyho úmrtí, spíš na jeho památku.“
I přes Kingovu celoživotní snahu problémy, proti kterým bojoval, dodnes z americké společnosti nevymizely. „Rasová segregace sice zmizela ze zákonů, ale ve zvycích zůstala... A s tím, co není stanoveno v zákoně, s tím je velmi těžké bojovat.“
Jednou ze záhad je postava Kingova atentátníka Jamese Earla Raye. „Ten se nejdřív k atentátu přiznal, ale pak to vzal zpět. Je kolem toho spousta konspiračních teorií, ale já věřím, že je skutečně vrahem, ačkoli jsou jeho motivy stále záhadou.“
Vyšetřování Kingovy vraždy nijak nepokročilo. „Všechno, co jsem zatím viděl nebo četl, ukazuje k tomu, že je Ray skutečně ten, který zastřelil Kinga.“
„Kingovy myšlenky přešly do povědomí lidí, kteří je parafrázují, ale jsou to jen slova. Myšlenkově ale jeho názory jen málokdo propaguje. Každý opakuje „Mám sen", tato fráze je zakotvena v americkém myšlení, ale podle mě jen povrchně.“
Po Kingovy smrti vypukly nepokoje v černošských ghettech, hlavně na severu země. „Ironií je, že násilí bylo zaměřeno na oblast, kde sami černoši bydleli. Takže nešli do bílých předměstí, ale víceméně vypálili své domy a obchody ve svých čtvrtích. To trvalo několik měsíců, než se situace po celé Americe uklidnila.“
Na Kingův odkaz navázalo několik osobností. „V 70. a 80. letech to byl Kingův spolupracovník Jesse Jackson, který byl také přítomen atentátu v Memphisu. Ten pokračoval v jeho práci, a i dnes je aktivní. V roce 1984 byl kandidátem na demokratického prezidenta, ale pro mnoho bělochů je moc radikální.“
„Ze současných osobností je těžké někoho jmenovat. Díky internetu je celé hnutí roztříštěno. Každý má nějaký hlas ať už na Twitteru, Facebooku nebo YouTube. Proto je těžké najít jednoho člověka. Třeba dcera Martina Luther Kinga Jolanda je velmi aktivní, je vidět, ale že by její hlas měl nějakou váhu, to se nedá říct,“ shrnul znalec americké historie Jeffrey Alan Vanderziel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
