Ondřej Soukup: Má kostel patřit církvi? Vztahy ruské pravoslavné církve a státu jsou pevné

25. leden 2017

Místopředseda ruské Státní Dumy Petr Tolstoj se počátkem týdne razantně vložil do diskuse o osudu petrohradské katedrály svatého Izáka.

“Ten chrám nebyl postaven proto, aby se tam houpalo Foucaultovo kyvadlo nebo aby si tam inteligence popíjela šampaňské na balkóně. Ta budova byla postavena, aby patřila a sloužila církvi,” řekl Tolstoj. Bývalý moderátor politických show a dnes jeden z nejviditelnějších představitelů strany Jednotné Rusko tak zareagoval na petici, která požadovala zrušení rozhodnutí vrátit chrám ruské pravoslavné církvi.

O co vlastně jde? Mohutný chrám ve středu Petrohradu totiž dosud patřil státu a jeho osudy by vydaly na tlustou knihu. Stavět ho začal ještě zakladatel města Petr I., finální podoba, která připomíná londýnský chrám svatého Pavla je z první poloviny 19. století. Po bolševické revoluci byl coby svatostánek uzavřen a v roce 1928 tu bylo zřízeno jedno z prvních muzeí ateismu v celém Sovětském svazu.

Nainstalováno zde bylo i již zmíněné Foucaultovo kyvadlo, tedy dlouhý závěs, který dokazuje, že planeta Země se točí. To bylo během pěrestrojky demontováno, muzeum se změnilo na muzeum církve a v posledních 20 letech se tu konají každý den i bohoslužby. Chrám i muzeum ale nadále zůstávali státní. Nyní ale petrohradský gubernátor Grigorij Poltavčenko rozhodl, že chrám svatého Izáka vrátí církvi.

Trochu to připomíná obdobně emotivní spory o tom, zda má pražská katedrála svatého Víta patřit státu nebo církvi. Pamětníci si jistě vzpomenou. I tehdy padaly argumenty, že jde o symbol státnosti a tudíž by si věřící a potažmo katolická církev na ni neměli dělat výhradní nárok.

Patriarchovy hodinky za půl milionu

Nicméně ve srovnání se současnou ruskou diskusí to byla hotová selanka. Petr Tolstoj totiž také prohlásil, že proti předání chrámu svatého Izáka pravoslavné církvi protestují, “vnuci a pravnuci těch, kteří se v roce 1917 vynořili ze zóny osídlení s pistolemi v ruce a ničili naše chrámy.” Tou zónou osídlení mínil carský zákon, který zakazoval tehdejší mluvou “osobám judejské víry a cikánům” usazovat se v ruském vnitrozemí. Vcelku pochopitelně si vysloužil obvinění z antisemitismu a podpásového, tím spíše že fakticky nesprávného, argumentu.

Logo

Stejně jako v českém případě podstatou mírně absurdního sporu je hluboká nedůvěra části veřejnosti k organizovanému náboženství. U nás pomohl čas, kdy se ukázalo, že katolická církev nehodlá a ani nemůže tlačit na stát, aby se choval dle jejích dogmat. V Rusku je situace o něco složitější. Ruská pravoslavná církev a zejména její patriarcha Kirill se skutečně snaží být maximálně blízko státu a ten jí odpovídá vzájemností.

Ostatně petrohradský gubernátor Poltavčenko patří mezi přední členy takzvaného čekisticko-pravoslavného křídla. I to je pravzláštní amalgám bývalých členů KGB, kteří náhle nalezli víru. Lze pochopit obavy rodičů, kteří si nepřejí, aby jejich děti chodili povinně na hodiny pravoslaví.

Stejně jako se dá chápat rozhořčení na místy provokativním bohatstvím církevních hodnostářů, patriarcha Kirilla nevyjímaje. Patriarchovy hodinky za půl milionu dolarů dovedou zastínit mravenčí prospěšnou práci stovek a tisíců popů a věřících, kteří by se za podobnou sumu dokázali starat o chudé rovnou několik let.

Bizarní spor o to, zda chrám má patřit státu nebo církvi, především vypovídá o vnímání církvi samé. Dokud ji budou hájit lidé typu Petra Tolstého nebo gubernátora Poltavčenka, asi se příliš mnoho nezmění.

autor: oso
Spustit audio