Ondřej Soukup: Jaký má Rusko vztah k migrační krizi?

Lubomír Zaorálek, Vysoká škola ekonomická
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lubomír Zaorálek, Vysoká škola ekonomická

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nedávno obvinil Rusko, že se snaží zesílit migrační krizi tím, že přes své území vozí uprchlíky dále do Evropy.

„Prokazatelně nám naši slovanští bratři pomáhají v tom, aby nás zásobovali co největším množstvím uprchlíků. To máme doloženo,“ prohlásil Lubomír Zaorálek.

Velmi podobně mluví i evropský komisař pro rozšíření Johannes Hahn. "Stále více uprchlíků přichází z Ruska. Ta čísla nejsou vysoká. Znepokojující je politický signál. Není to žádná náhoda," prohlásil pro německý magazín Die Zeit. "Je nápadné, že se to děje v době, kdy je Evropská unie beztak pod tlakem," dodal.

Klidně připouštím, že oba pánové mohou mít informace od tajných služeb, že skutečně Kreml organizuje přepravu uprchlíků ze Sýrie přes Rusko dále do Evropy. Pokud tomu je tak, je to operace natolik tajná, že na místě není vidět.

Čtěte také

Oba vysocí politici hovoří o tzv. severní cestě přes Murmansk do Norska. Tou během loňského roku přišlo 5500 uprchlíků. Nebyli to jen Syřané, ale i Afghánci, kteří žili v Rusku třeba osm let, nebo i gastarbeitři z Tádžikistánu. Pro Johannese Hahna je to další důkaz ruského zapojení. „Ti lidé tam léta žili. Nejspíše se na cestu nevydali sami od sebe,“ prohlásil evropský komisař.

Světlana Gannuškinová, která vede organizaci Graždanskoe sodějstvije, pomáhající uprchlíkům, ale žádné státní spiknutí nevidí. „Když někdo vymyslel cestu přes polární kruh, tak to zkusila spousta lidí, včetně těch, kteří jsou v Rusku pololegálně. Rusko totiž statut uprchlíka skoro nikdy nedává. Ze Syřanů ho dostali jen dva lidé, dalších 1300 dostalo dočasnou ochranu,“ vysvětluje Světlana Gannuškinová.

Vysocí politici hovoří o tzv. severní cestě přes Murmansk do Norska

Podobně je to i s Afghánci. Já sám jsem potkal lidi, kteří do Ruska odešli spolu se sovětskou armádou a o dvacet let později byli fakticky nelegály. Zpráva o možnosti požádat o azyl v Norsku je mohla silně zaujmout.

Gannuškinová si také stěžuje, že úřady se snaží Syřany deportovat, detenční centra jsou jich prý plná. To také nevypadá na to, že by se Rusko snažilo přidělat problémy Evropě. „Proč by to organizovali, když to funguje samo?,“ ptala se mě Světlana Gannuškinová.

Čtěte také

Podobně je to s loňskou informací českého ministra obrany Martina Stropnického, že Rusko mělo platit autobusy, přepravující uprchlíky přes Maďarsko. Oni by si ty autobusy klidně zaplatili sami.

Trend hledání za jakýmkoli problémem ruku Moskvy je až zarážející. Uprchlíci, růst podpory populistických stran v Evropě, nejnověji i brexit, za tím vším je podle některých ruka Moskvy. Aby bylo jasno, opravdu netvrdím, že v Kremlu sedí neviňátka, kterým ubližuje zlý Západ.

Marine Le Penová v Praze

Na Ukrajině Moskva ukázala, čeho všeho se dá dosáhnout kombinací přímé vojenské intervence, podporou radikálních skupin a brutální propagandy. Němci zase zjistili, že nepravdivá zpráva ruské televize o údajném znásilnění uprchlíky ruské školačky dokáže vyvolat demonstrace ruskojazyčného obyvatelstva v mnoha německých městech. Mohli bychom pokračovat.

Ale netřeba zaměňovat následek a příčinu. Ano, ruské bombardování Aleppa jistě vyhnalo další jeho obyvatele. To ale neznamená, že cílem ruské akce v Sýrii bylo vyvolat uprchlickou krizi v Evropě. Popularita Marine Le Penové také nevzrostla kvůli kontaktům s Vladimirem Putinem a půjčce ve výši devíti milionů eur od ruské banky.

Svalovat všechnu vinu na Kreml není jen projevem intelektuální lenosti, ale ohrožuje i naši schopnost analyzovat skutečné úmysly Moskvy. Věřte, že ji v nejbližích letech budeme potřebovat.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.