Ondřej Neff: Geniální pí ár ekologistů
Za čtrnáct dní tu nejspíš budu mluvit o výsledcích eurovoleb, z pravidelných glosátorů budu takříkajíc na forhontě.
Ondřej Neff: Je potřeba jít k volbám
20. květen 2019
Máme zase jednou před volbami. Říká se o volbách, že je to svátek demokracie a ona je to pravda.
Jenom někdy musíme vynaložit velkou míru sebezapření, abychom byli schopni to uznat. Jak to tak vypadá, přesně to je případ těchto voleb do Evropského parlamentu.
Winstonu Churchillovi se přičítá výrok, že nejlepší argument proti demokracii je pětiminutový rozhovor s voličem. Je to jistě vtipný postřeh. Hluboce s ním nesouhlasím a myslím, že je to vydestilovaná tresť arogantního pohledu politika na smysl vlastní existence ve veřejném prostoru.
Bertold Brecht vyjádřil ten postoj výzvou: Lid nepodporuje vaše ušlechtilé cíle? Vyměňte lid! To je postoj politiky široce sdílený a když jsem poslouchal progresivního pana spitzenkandidáta na předsedu Evropské komise pana Franse Timmermanse, pochopil jsem, že my Češi jsme opravdu pakáž zralá na vyměnění.
Ale zpátky k tomu svátku demokracie a pětiminutové debatě s voličem. Navzdory úctě k Winstonu Churchillovi si myslím, že volič je prostě volič, má svoji práci a svoje starosti, nějak funguje ve světě a nějak zapadá do svého okolí, do rodiny a mezi kamarády a do své komunity a má plné právo na všechno.
Když lidi k volbám nepůjdou
Včetně práva mít pošetilé nebo žádné představy o politice a mít pošetilé požadavky na tom pánovi nebo té paní, kteří ho oslovují s nabídkou zastupování s tím, že je bude během zastupování platit.
Ondřej Neff: Cesta do minulosti
Jak rychle se dá omládnout! Co – omládnout: rovnou se vrátit do dětství. Vyplula z hlubin internetu karikatura, veselý politický obrázek, jeho původ je v New York Times.
Ale pak tu je jiný typ lidí a o nich se chci dneska zmínit a to jsou kandidáti. Párkrát jsem zabředl při poslouchání rozhlasu do debat s předáky formací usilujících o zvolení. Je jich celkem 40 obdařených pořadovým číslem.
Mezi nimi jsou jistě formace rozumné, ale když tak poslouchám chudáka Jana Pokorného, jak vede ty debaty a čelí hláškám typu „já pozorně sleduju své předřečníky, tak jaká byla ta otázka“, když slyším řeči pánů a dam odhodlaných vytrolit europarlament a utéct z unie bez placení, říkám si: je potřeba jít k volbám. Musí se jít o víkendu k volbám.
Pronásleduje mě totiž představa, že lidi k volbám nepůjdou, ale někteří jo, tahle partička z hospody a tam zas grupa slepená facebookem a navolí do Bruselu lidi, nad kterými zůstává rozum stát!
A jestli se to stane a lidi tohoto typu se tam dostanou a my je pak budeme pět let sledovat v médiích s pocitem bože, to je vůl, pak bude na místě k tomuto „a“ říct i „bé“ a dodat: ovšem největší vůl jsem byl já, protože jsem k těm volbám nešel a tudíž nevolil někoho rozumného.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
