Ondřej Neff: Co je štěstí?
Každoročně zveřejňovaná statistika světového štěstí vždy vyvolá oživení v sále. Je to pěkný námět k rozumování a využiju ho také.
Umístili jsme se na opravdu pěkném 20. místě. Posměváčkům hned prozradím, že zkoumaných zemí není dvacet, jak by se mohli domnívat, nýbrž 156.
Nejšťastnější zemí je vybalancované Finsko. Spokojenost ale celosvětově klesá, upozorňuje analytik Kovanda
OSN sestavila jako každý rok žebříček zemí, kde jsou lidé nejšťastnější. Metodika hodnocení zahrnuje mnoho faktorů.
Na tomto nepěkném posledním místě se umístil Jižní Súdán, kdežto první je Finsko. Před námi jsou Spojené státy, ale jen o jednu příčku, kdežto Francie o čtyři příčky pod námi. Na vlnách této stanice jsem v pátek poslouchal pořad indexu štěstí věnovaný, lidi volali do rádia a svěřovali se, že ano, že se v podstatě cítí šťastně.
Je to zvláštní, když se podíváme, co se děje v takzvaném veřejném prostoru. Tam to vypadá, že každý nenávidí každého a když někdo má něco k něčemu přirovnat, tak to musí být Hitler a transporty do plynových komor. Navzdory tomu se lidé cítí v podstatě šťastně.
Pojem štěstí mě zajímá bez ohledu na každoročně zveřejňovanou statistiku. Coby ročník narození 1945 mám už docela širokou škálu pro srovnání. Právě z něho si odvozuju to svoje orientační vodítko.
Jarní štěstí
Pocit štěstí zdaleka nezávisí jen na příjmech, ty v indexu štěstí tvoří jen vcelku malou složku ze sedmi celkově sledovaných disciplín. Dokonce si nemyslím, že zásadně závisí na jakýchkoli složkách. Je to pojem dynamický a je spojen se změnou. Rozumí se, se změnou k lepšímu.
Ondřej Neff: Když blesk uhodí
Původně jsem chtěl glosovat příchod jara, jenže do toho vpadl skandál kolem Kapsche a není divu, že se mi do glosování rašících pupenů nechce.
Šedesátá léta vnímám jako šťastnou dobu a to jsme měl gáži devět stovek měsíčně, a že to byla slušná gáže, a měli jsme StB a cenzuru, ta se jmenovala HSTD, a lidi byli zavíraní a nikam se nesmělo a když, tak za ponižujících podmínek – ale měnilo se to k lepšímu.
Pak přišla ta šílená 70. léta se změnami k horšímu a osmdesátá – doba mrtvolná, beze změny. Exploze změny v 90. létech, naprosto souzním s pánem, co volal do rádia, že byl nejvíc šťastný právě v té době. Změna k lepšímu... Dočkáme ve 20. létech?
Skončím drobností, mým pocitem štěstí ze začátku jara. Trpce jsem nesl, když z tělesa Žižkovské věže zmizely postavičky mimin Davida Černého. To byla změna k horšímu. A ony tam znovu jsou. Beru to jako část křivky vzhůru a plní mě to malým, ale intenzivním jarním štěstím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
