Ondřej Konrád: Strážce sociálně demokratického ohně
Chudák pan Špidla, dalo by se říci. Podle všeho slušný člověk s pravověrným, levicovým smýšlením, někdejší předseda ČSSD i premiér, totiž musel poslední roky dost trpět, když ze Sněmovny vypadlou stranu nenapadlo po dvou letech zkoprnělosti nic lepšího než změnit název.
Názvu, a tedy i notoricky známé značky ČSSD, se ihned zmocnil jiný bývalý předseda strany i vlády Paroubek, neodbytně působící dojmem, že mu jde hlavně o to, prodrat se znovu do vyšších politických pater, a ne o nějaké levicové ideje.
Čtěte také
A co teprve, když původní stranu, založenou už roku 1878, zavlekl pod nešťastným jménem SOC-DEM ex-ministerský tandem Maláčová – Zaorálek do bojovného, podle mnohých dezinformátorského uskupení Stačilo!, ve kterém hráli prim komunisté, po únoru 1948 sociální demokraty zaškrtivší, což není, a také by jistě nemělo být zapomenuto.
Přitom současné předsedkyni KSČM Konečné nadbíhala Maláčová, až oči přecházely. Vladimíru Špidlovi se proto možná ulevilo, když i tenhle podnik propadl. Ale pak na sjezdu SOC-DEM, asi ne náhodou pouze on-line, neprosadil vyhlédnutého šéfa pražské buňky Petra Pavlíka, zatímco Maláčová svého favorita Nedvěda, s programem kráčet dál a možná i splynout se Stačilo!, ano.
Na sklonku roku tedy mohl Špidla propadnout zmaru a říkat si, že stejně levicový elektorát už vyluxoval pružný Andrej Babiš, coby miliardář původně spíše pravicového vidění.
Zápas mezi prací a kapitálem neskončil
Jenomže Špidla je ukázkovým srdcařem, jak se říká, a tak zakládá stranu, která má na nejstarší českou navazovat. Zatím jí říká Nová sociální demokracie, ale ouha!, zkratka NSD by příliš upomínala neblahou hitlerovskou partaj. Nad názvem ještě třeba podumat.
Čtěte také
Předsedu ale Špidla vyhlédnutého má, zmíněného Pavlíka, a sám chce v užším vedení přispívat zkušenostmi. Ještě před zahájením sběru podpisů potřebných k registraci zveřejnil cosi jako základní teze:
„Lidé si jsou rovni, i když nejsou stejní; chudoba má své strukturální příčiny a není pouhým selháním člověka; existuje pokrok a je možné společným úsilím vylepšovat společnost a životní poměry“; a konečně: „zápas mezi prací a kapitálem v zásadě neskončil.“ Což může znít jedněm sympaticky, druhým naivně, třetím utopicky a čtvrtým jako parodie na Farmu zvířat.
Kmotr Špidla
Ale humor stranou, autentickou levici domácí politika skutečně postrádá. Protože ta „tradiční zhnědla“, jak říká Špidlu podporující dlouholetý komunistický politik Jiří Dolejš, vyloučený vloni Konečnou kvůli kritice objetí se Stačilo!.
V přípravné skupině je obecně známý ještě ex-ministr Dienstbier, ale jestli se přidají někteří další bývalí kolegové, z nichž se řada kvůli Maláčové se Zaorálkem z politiky úplně stáhla, těžko odhadnout. Někteří dost možná vidí roli sociální demokracie – aspoň u nás – definitivně ukončenou a získat ztracené příznivce volící Babiše jako nereálné.
Ale současný svět se dynamicky proměňuje a hlavně stále dorůstají nové generace s jiným viděním světa a jistě i se sociálním cítěním, které má u nás prokazatelné kořeny. Jenže tu za celých pětatřicet let opravdová moderní levice vlastně nebyla, jen se o ní dokola mluvilo. Pokud však má vzniknout, Vladimír Špidla se jeví jako její přirozený kmotr.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
