Ondřej Konrád: S unijní sedmadvacítkou v pozorovatelské roli
Ví to vlastně všichni: Turecko, respektive prezident Erdogan si počíná násilnicky, ale víc než mezinárodního odsouzení se mu za to asi nedostane.
Respektive půjde o diplomatické kličkování. Aspoň pokud se týče Evropské unie, která jednak ví, že je Turecko kvůli své poloze podstatným článkem NATO a pak ovšem: Ankara ji drží v šachu smlouvou o migrantech. Jichž případná další mohutná vlna by už mohla na kontinentu způsobit skutečný politický otřes.
Odsoudit ano, ale jinak každý sám
Osmadvacítka tedy sice Turecko odsoudila (i když se tomu snažili zabránit Britové, paradoxně jednou nohou ze společenství), ale společná dohoda o stopce pro zbrojní dodávky už neprošla a každý členský stát si o tom má rozhodnout extra.
Čtěte také
Což může být pro leckoho názornou ukázkou unijní – řekněme – nepružnosti. A dodejme – že Česká republika vývozní licence na vojenský materiál do Turecka pozastavila. Však se z toho tuzemská ekonomika nezhroutí.
Žádný tedy div, jestliže má český premiér pochybnosti, že najde koncem týdne na unijním summitu pochopení pro šestibodový návrh společných opatření vůči Turecku, který dostal od poslanců za úkol přednést. Evropská rada by totiž musela dojít k takřečenému konsenzu, jinými slovy všechny země by musely souhlasit.
A to není pravděpodobné už proto, že Evropa nemá jak Erdogana zastavit a do značné míry s ním musí jednat v rukavičkách. Byť zároveň může například odsoudit smrt kurdské političky, kterou navíc zřejmě nezavinili přímo turečtí vojáci, ale jejich syrští spojenci.
Co premiér mohl tušit
Premiér Babiš se ovšem na půdě sněmovního výboru pro evropské záležitosti musel bránit nařčení opozice, že minulý měsíc při návštěvě Turecka podpořil plán na zřízení bezpečnostní zóny na severu Sýrie, kam by se umístili uprchlíci. Když přitom bylo zřejmé, že má Erdogan chuť syrské Kurdy odtud vypudit za použití brutální síly.
Co si tehdy v Ankaře mohl Babiš, případně jeho poradci domyslet, anebo co si domyslet raději nechtěl, těžko soudit. Všichni ale viděli, jak turecký prezident postupoval po nevydařeném vojenském puči, a viděli a vidí celou řadu jiných věcí. A Erdoganův plán budovat cosi na území jiného státu stálo za to nejprve důkladně zvážit, než k němu cokoli říkat.
Kritika českého premiéra ovšem vlastně nesouvisí s faktem, že turecko-syrsko-kurdské patálii budeme po boku dalších sedmadvaceti členů Unie jen přihlížet. A cosi k tomu aspoň pro forma vykřikovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
