Ondřej Konrád: Řádné nebo mimořádné, hlavně když je co říct
Není známo, jestli mají poslanci pro mimořádné schůze Sněmovny nějakou zkratku. Jako například kdysi důstojníci v socialistické armádě, kteří si terminus technicus „mimořádná událost“ zdrcli na pouhou mimořádku. A měli z nich oprávněný vítr, neboť to leckdy byly dost nebezpečné situace. Třeba útěk psychicky rozhozeného vojáka ze strážní služby – a to i se samopalem a dostatečnou zásobou ostrého střeliva.
Čtěte také
Proti tomu jsou mimořádné schůze dolní komory legrace. Tedy ve skutečnosti nuda a přehlídka ztraceného času. Protože když se vládnoucí majoritě téma takové schůze nezamlouvá, prostě její program neschválí a je vymalováno. A ví se to předem.
Na to však opozice nedbá, protože se ještě před rozhodujícím hlasováním mohou ad libitum, tedy bez časového, ale i tematického omezení, vyjadřovat ti, kdo disponují takzvaným přednostním právem vystoupení.
Řídit Sněmovnu jako firmu!
Vedle prezidenta republiky, kdyby se náhodou ve Sněmovní ulici zastavil, se to týká členů vlády a vedení Sněmovny, a pak hlavně šéfů stran a poslaneckých frakcí. A pokud jde o současnou opozici, čtveřice Babiš – Schillerová – Okamura – Fiala (tedy Radim), je schopna hovořit dosti obsáhle.
Čtěte také
Při poslední ze tří čtvrtečních mimořádných schůzí, přesněji při pokusu o ni, četla podle vlastních slov předsedkyně klubu ANO Schillerová kupříkladu projev o osmnácti stránkách.
K osobě předsedkyně Sněmovny Pekarové Adamové, jíž opozice už podruhé v tomto volebním období chtěla odvolat z funkce.
Neboť se jí mimo jiné nelíbí, že Pekarová Adamová tu a tam napomíná zákonodárce, aby mluvili k věci, a vůbec hledá různé cesty jak aspoň trošku otupit rozsáhlé obstrukce, Sněmovnu blokující. Demonstrovatelné na skoro jedenáctihodinové Okamurově řeči když šlo letos v lednu o otázku korespondenční volby.
Čtěte také
A Schillerová má také představu, že ve funkci předsedy Sněmovny má být – překvapivě – špičkový manažer. Což je podobné dávné Babišově tezi o řízení státu jako firmy, což ale zakladatel hnutí ANO už hodně dlouho neříká. Dlužno podotknout, že Pekarové Adamové se v tomto případě ovšem zastalo několik zástupců koalice včetně premiéra. A program schůze dle očekávání vládní většina odmítla.
Skoro jako dávní proletáři
Stejně tomu bylo i v případě snahy kritizovat na další mimořádné schůzi zvýšení platů politiků, téma jistě vděčné a chtěj nechtěj populisticky průhledné. Ale ne moc šťastně uchopené, když multimiliardář Babiš oslovuje ministry, jako nějaký proletářský lídr: „Máte bodyguardy, jíte zadarmo. Vy vůbec nevíte, jak normální lidé žijí.“
Což ale, jak už dlouho víme, jeho příznivce z míry nevyvede. A v podobně gottwaldovském duchu hovořil i předseda SPD Okamura, podle něhož „Fialova vláda přivedla republiku na práh třetí světové války a posílá stovky miliard americkým zbrojařům.“
Třeba zmínit i třetí čtvrteční „mimořádku´, kterou ovšem iniciovala vládní koalice, a šlo vlastně o debatu ke druhému čtení novely o elektronických komunikacích, ke které se snad má přidat i bod „legitimizující“ návrat ke starému systému stavebních řízení, když byla po Bartošově odvolání na nějaký čas zastavena digitalizace.
I tam se ovšem ostře diskutovalo. Ale k něčemu jinému, protože opozice se zlobila, že se konají mimořádné schůze v den vyhrazený poslaneckým interpelacím. To možná byl od Pekarové Adamové trochu naschvál, Ale jindy zase interpelace znemožní rozsáhlé opoziční obstrukce. Takže si obě strany nemají v tomto bodě co vyčítat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
