Ondřej Konrád: První výsledek legendárního zátahu

10. leden 2017

Po nedávném rozhodnutí Vrchního soudu, který vrátil případ Rath na počátek, když podle něho byly odposlechy povoleny nezákonně a nemohou tedy být užity coby důkaz, což ale ještě bude předmětem dalšího řízení, čekala veřejnost napjatě, jak tomu bude v kauze vyzrazení tajné zprávy BIS, tedy Jany Nečasové, Iva Rittiga a dalších.

Neboť i tam mají odposlechy podstatnou roli. A pokud podle mnohých hlasů byla důvěryhodnost justice zvratem v Rathově kauze oslabena, tentokrát předseda senátu pražského městského soudu Petr Novák námitky obhájců ohledně odposlechů schůzek lobbisty Rittiga v pražském hotelu Ventana nepřijal.

Naopak uznal, že povolení k nim získali vyšetřovatelé od ostravského soudu korektně. A ačkoli sáhl ke zhruba polovičním výměrům, než jaké navrhoval státní zástupce Bajgar a bývalého poradce ministra zemědělství Jindru obvinění zprostil, tresty přece jen padly.

Soud tudíž konstatoval, že někdejší ředitelka premiérovy kanceláře skutečně ochotně vyšla vstříc Rittigovi a jeho právníku Michalovi a obsah zprávy Bezpečnostní informační služby o jejich aktivitách prozradila a oni tak mohli stopy své činnosti zkoušet zakrývat. Šlo například o dosazování osob do státem řízených společností, z nichž by se daly různým způsobem odčerpávat finance.

Ochotná ředitelka

Je to sice zatím jediný rozsudek související se zátahem tehdejšího ÚOOZ na jaře roku 2013 na úřadu vlády, ale dost možná nikoli poslední. Stále zároveň běží jiné kauzy, ve kterých figuruje Nečasová. Jednak zneužití vojenského zpravodajství k ryze soukromému cíli (tedy dosažení rozvodu premiéra), a pak také takřečených „trafik“ pro tři bývalé poslance ODS.

Ivo Rittig, soud

Zatímco Rittig má před sebou případy vytunelování firmy Oleo Chemical a jízdenek pražského dopravního podniku. Nevíme také, jestli žalobci nepracují ještě na čemsi dalším. Říkat tedy, že z velikého zátahu zbyly pouze nezdaněné luxusní dary, které mocné šéfové premiérovy kanceláře nosily různé osoby, takřečení „političtí podnikatelé“, ale i státní úředníci a podobně, je vědomou bagatelizací.

Byť třeba uznat, že se případy natahují a veřejnost čekala podstatně dříve po Nečasově konci výraznější výsledky. Jak však řečeno, leccos zůstává stále otevřené. A úterní verdikt, včetně uznání zákonné a důvodné instalace odposlechové techniky, by měli přivítat všichni, kdo byli upřímně vyděšeni tak úzkým propojením mafiánských struktur a politiky.

A doufat, že i když už neexistuje útvar, jemuž velel plukovník Šlachta, kauzy jím rozpracované snad časem nevyšumí. Třebaže jde o příslovečný běh na delší trati. Včetně případu Davida Ratha a dalších, o jejichž konání nemá drtivá většina veřejnosti sebemenších pochyb.

Spustit audio