Ondřej Konrád: Prezidentovo napínání ohledně rozpočtu
Rodiče prvého dítěte nacházejí se obyčejně několik měsíců ve stavu napjaté vyjukanosti. Když přijde na svět druhé, už to berou jako staří rutinéři. Takže vládní většina by v případě nutnosti přehlasovat prezidentovo veto zákona o státním rozpočtu na velkých rozpacích zřejmě nebyla. Neboť není v tomto směru žádným nováčkem.
Čtěte také
I když na konci roku 2022 přehlasovala jen veto prezidenta k novele rozpočtu. Čili nesouhlas Miloše Zemana se zvýšením schodku kvůli důsledkům války na Ukrajině a také růstu životních nákladů obyvatel způsobených vysokou inflací a cenami energií.
Hlavě státu se tehdy však zdála příjmová stránka rozpočtu nižší, než by podle něho mohla být. Stojí jistě za připomínku, že předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová ovšem nahlížela na veto jako odvetu za škrty v rozpočtu lesní správy Lány.
Pokárání?
Podobné pohnutky by jistě v případě vetování rozpočtu Petrem Pavlem nikdo nehledal. Prezidentovi ekonomičtí poradci, ale také členové Národní rozpočtové rady mají pochybnosti o některých příjmech státní pokladny, se nimiž zákon počítá.
Čtěte také
A i když by se daly v podstatě přejít, jde jim o princip. Protože se kupříkladu kalkulace s penězi, pro něž ještě není přijatá norma, neměla stát v budoucnosti samozřejmostí.
Veto by tedy představovalo jisté pokárání. Třebaže by je Sněmovna skoro určitě přehlasovala. Po pondělní návštěvě premiéra a ministra financí, kteří prezidentovi přišli vysvětlovat sporné momenty zákona, však sdělila kancelář hlavy státu, že se Petr Pavel vyjádří teprve 17. prosince.
Definitivní přijetí rozpočtu by se tedy, padne-li veto, muselo odehrát mezi Vánoci a Novým rokem. Nebylo by to drama, ale jisté znepříjemnění poslaneckého konce roku. A samozřejmě také vítaná potrava pro opoziční kritiku.
Doufání i pragmatismus
Premiér Fiala doufá, že prezidentovi bylo vše objasněno a k vetu nedojde, zatímco ministr financí Stanjura jako pragmatik lakonicky poznamenal, že pokud se odhady některých příjmů, skutečně nenaplnicví, například z emisních povolenek, nastanou prostě škrty ve výdajích.
Čtěte také
Zastánci korektního přístupu ke konstrukci „zákona roku“ nad tím přinejmenším zvednou obočí a budou si také myslet, že má takovou rozvahu hospodaření státu prezident odmítnout. Ale zároveň vědí, že rozpočet na volební rok je specifikum svého druhu, ať je u moci ten nebo ten.
Jestli je prezident Pavel už nějak rozhodnut, nebo skutečně ještě váhá a znovu se svým týmem problém probírá, samozřejmě netušíme.
Může také uvažovat o třetím přístupu, který jeho předchůdci v některých případech praktikovali, a to navzdory ústavním teoretikům. Totiž zákon ani nepodepsat, ani nevetovat a ten za uplynulých 15. dní vstoupí automaticky v platnost.
Jde sice o vyjádření nesouhlasu, ale nikoli vyostřenému k mimořádnému nástroji veta. Které v případě rozpočtu ani žádný prezident ještě nepoužil. Jen Zeman na sklonku mandátu vetoval onu shora zmíněnou novelu.
A možná opravdu z důvodů poněkud – aby se tak řeklo – nízkých.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
