Ondřej Konrád: Poletí elitní jednotka znovu do Afghánistánu?

Polní nemocnici jsme vyslali při irácké operaci a především máme vojáky v Afghánistánu, kde se spojenci potýkají s Talibánem, což zároveň polyká největší díl financí vyčleněných pro zahraniční mise. Při záměrech současné vlády šetřit kde se dá, by si člověk snad mohl pomyslet, že se může škrtat i ve výdajích na vojáky do zahraničí, ale Nečasův kabinet se hlásí k našim závazkům coby členské země Severoatlantické aliance. Speciálně ministr obrany Alexandr Vondra vždy opakoval, že členství v NATO nemůže být jednosměrné, tedy že nemůžeme jen přijímat a pokud možno nic nedávat. I když je třeba připomenout, že se čeští vojáci účastňují i akcí mimo NATO, kupříkladu při mezinárodních humanitárních misích, dnes je centrem zájmu aliance, v níž mají hlavní slovo Spojené státy právě Afghánistán a tak Obamova administrativa žádá po spojencích podporu.

Blíží se totiž čas plánovaného odchodu Američanů a ti do té doby chtějí zaznamenat pokud možno maximální úspěchy a zároveň připravovat půdu k předání země do afghánských rukou. Není tedy divu, že ministr Vondra chce tudíž posílit naší afghánskou misi - příští rok by měla podle jeho záměrů mít 720 vojáků, roku 2012 by pak ale počet znovu klesl na šest set čtyřicet. Ministr po dnešním jednání vlády řekl, že čeští vojáci mají podílet na rekonstrukci země, výcviku místní armády a policie, vrtulníková jednotka, protichemický oddíl a vojenští meteorologové pak mají působit na letišti v hlavním městě Kábulu. Zřejmě se také počítá s tím, že by se do země mohla vrátit elitní jednotka z Prostějova, která už proti Talibánu bojovala a Američané ji chválili. Levici se pak ale podařilo při hlasování ve sněmovně dosáhnout stažení těchto vojáků domů.

Dodejme, že posílení jednotek v Afghánistánu by měl vyvažovat odchod českých vojáků z Kosova. Ti se postupně stahují už nějaký čas - z původního počtu pěti set je jich dnes v Kosovu dvě stě sedmdesát a od příští rok by to měla být jen devadesátka osob příští léto by měli všichni čeští vojáci odejít. V záloze ovšem bude stále půl tisícovka přichystaná pro případ, že by se bezpečnostní situace v někdejší srbské provincii znovu zhoršila.

Vláda s rozšířením afghánského kontingentu souhlasila, premiér Nečas to doprovodil slovy o přihlášení se ke spojenecké odpovědnosti. A mimochodem poprvé byl mandát schválen na dva roky dopředu, doposud se tak činilo rok co rok, ale Vondra už po nástupu do funkce hovořil o potřebě dlouhodobějšího plánování.

Co může následovat v parlamentu lze patrně předpokládat – levice bude samozřejmě proti, na zahraniční otázky specializovaný místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek opakuje, že vláda nepředložila analýzu, ze které by plynul užitek navýšeného kontingentu. Sociální demokraté naopak chtějí podstatně pomalejší odchod našich jednotek z Kosova. Jenomže zatímco ale levice disponovala v minulé poslanecké sněmovně těsnou většinou, dnes by vláda neměla mít v otázce misí problémy – ODS i TOP 09 určitě Vondrovy návrhy podpoří a není žádný viditelný důvod, proč by měli být proti zákonodárci Věcí veřejných. Pro Vondru, který přicházel na ministerstvo s úmysly nejen změnit zažité korupční praktiky, pak bude kupříkladu opětovné zapojení prostějovských specialistů povzbuzením k dalším krokům, které by měly napravit obraz resortu pokřivený podivnými tendry.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.