Ondřej Konrád: Ochrana osob nebo prezidentského areálu?

A nevíme ještě, jestli už se z ní čerpá, možná zatím nikoli. Ale v médiích vidíme druhý týden obrázky dlouhých front turistů před vchody do hradu, jelikož policisté i vojáci začali s kontrolami. Zprvu údajně namátkově a asi ne důsledně, neboť reportéři deníku MF Dnes hladce pronesli pistoli a dlouhý nůž.

Následovalo zpřísnění prohlídek batohů a podobně, na místě je i pyrotechnik. Pak přišlo uzavření brány pod sousoším zápasících Titánů mezi Hradčanským náměstím a Prvním nádvořím a proud tradičně největšího počtu osob byl odkloněn k úzkému bočnímu vchodu. I do svatovítské katedrály lze vejít jen po straně.

Prohlídky jsou samozřejmě před vstupem od Prašného mostu a od Starých zámeckých schodů. Ani to ovšem nezabránilo recesistovi, který se toto úterý kdesi uvnitř areálu svlékl do červených trenýrek a pobíhal pak s gumovou maskou Miloše Zemana na obličeji křičíce „Já jsem tu doma.“ Později litoval, že se mu nepodařilo pronést coby dokreslující rekvizitu láhev od becherovky.

Tento naháč možná naznačoval, že ve skutečnosti jsou údajná protiteroristická opatření jen prevencí před happeningovými akcemi, jakou byla výměna prezidentské vlajky za obří spodní prádlo uměleckou skupinou Ztohoven, anebo zpěv státní hymny skupinkou reagující na předchozí zásah proti komusi, kdo jí rovněž notoval a byl policisty upozorněn, že se to na Hradě nesmí.

Exprezident Václav Klaus se pak vyjádřil naplno: „Neúspěch zabránit vyvěšení trenýrek namísto prezidentské standarty nemůže být důvodem a ospravedlněním pro znemožnění návštěvy Pražského hradu.“

Mají vůbec nabito?

V médiích vidíme druhý týden obrázky dlouhých front turistů před vchody do hradu, jelikož policisté i vojáci začali s kontrolami|foto: ČTK, Roman Vondrouš,ČTK

Slovo znemožnění je na místě, zdaleka ne každý má trpělivost stát v řadě až dvě hodiny. Což je údaj, který mám přímo od jednoho z tamních policistů.

I když jsou Hradčany pro turisty zásadní položkou pražské návštěvy, některé pohled na dlouhatánský zástup odrazuje; ve městě je konec konců dost jiných památek. A Hrad toho vyjma prohlídky katedrály mnoho nenabízí. Kupříkladu se tu už dávno nekonají žádné skutečně zásadní výstavy.

Nikdo jistě nepodceňuje nebezpečí terorismu. Jenže pokud jde o vysokou koncentraci osob, která by mohla lákat džihádisty, pak je největší momentálně právě v oněch frontách. A vmísit se do nich s bombou nic nebrání. Oč tedy vlastně jde? O ochranu lidí, anebo prezidentského areálu? Někdo by v tom měl udělat občanům jasno.

A kdo by chtěl jít do extrémů, mohl by se ptát, jak to prezident myslel při výzvě k všeobecnému ozbrojování, když si na místa, kde podle Miloše Zemana může být u nás především spáchán teroristický čin, zbraň vzít nikdo nemůže. Kolem Hradu i uvnitř něj jsou ovšem nyní četní samopaly vyzbrojení vojáci. Při jakém impulsu by začali střílet? A mají vůbec nabito?

Na závěr citujme ještě jednou Václava Klause, který také řekl: “Vím, že musí být nalezen kompromis mezi bezpečností hlavy státu a vlídným vztahem k tisícům návštěvníků Pražského hradu. To není jedno nebo druhé. Jedno nemůže být preferováno na úkor druhého.” Ale to se, dodejme, v této chvíli děje. Doufejme, že nikoli natrvalo.