Ondřej Konrád: Nikoli zákaz, ale obyčejný bojkot
Už jsme si zvykli, že se tu a tam vynoří přirovnání současné české společnosti a demokracie k éře totality.
Běžně ho užívali nejhlasitější odpůrci proticovidových opatření a sklon k nálepkování bolševismem mívají i někteří politikové. Že se k tomu opakovaně snižuje i nejznámější, nejuznávanější a nesporně obecně vlivný český písničkář posledních dekád Jaromír Nohavica, jsme vlastně také uvykli.
Různí sympaťáci
Čtěte také
I když jeho příměr k husákovské totalitě kulhá na obě nohy. Nohavicu sice doháněl jím stále bagatelizovaný dávný závazek k StB skrze archivní nálezy dalších podrobností. A jeho reakce hluboce zklamaly část generace, které právě v letech totality imponoval suverénní básnivostí, odvahou i charismatem.
Nohavicovým postavením to ale ani v nejmenším neotřáslo, od 90. let získal masu nových příznivců, alba se prodávala v obrovských nákladech a koncerty plnil sportovní haly napříč republikou. Takový úspěch neměl precedens. A neotřásly jím ani písně, které se mohly zdát na hraně xenofobie a vkusu a laciného strašení před islámem. Ani společné foto se „sympaťákem“ Okamurou. Ale samozřejmě k tomu zněly ostře kritické hlasy.
Rovněž k přijetí medailí od prezidentů Zemana a především Putina. Už po krymské anexi to obzvlášť rezonovalo. Načež si Nohavica veřejně povzdechl nad jakýmsi revivalem bolševismu. To leckomu muselo znít jako vrchol absurdity a nehoráznosti.
Dva a jeden nejsou tři
Čtěte také
Této dikce se ale bohužel Nohavica stále drží. Když odmítl výzvy vrátit po 24. únoru Putinovo ocenění, argumentoval nelibostí k laciným gestům a odvolával se na to, že mu ruský diktátor přece dal medaili čistě za interpretaci písní ruských bardů. K tomu ale lze dodat, že se na sto procent Kreml o českém písničkáři a jeho postojích nejprve důkladně informoval. U koho, to se ani nechce domýšlet.
Tak nebo tak, následovala série zrušených koncertů v Polsku, kde byl doposud Nohavica také hodně populární. A došlo i na zrušené koncerty doma. Zatím snad jen pár, ale folkový bard za tím opět vidí… komunismus! A zveřejnil ve třech bodech, kdy byl za svou dráhu zakazován: dvakrát v 80. letech a pak v březnu 2022.
Jenže je tu diametrální rozdíl: zatímco kdysi šlo o ideologicky motivované zákazy z nejvyšších míst, v aktuálních případech Olomouce a Uherského Brodu je to prostě bojkot, výraz nechuti. Přesto ale Nohavica v reakci vyvěsil na svou webovou stránku verzálkami coby heslo: NAROZEN V KOMUNISMU, UMŘU V KOMUNISMU.
Nad tím už jde jen bezmocně svěsit ruce. A zhluboka vzdychnout. I když jsme si v jeho případě zvykli na kdeco.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Eva Turnová: Buď pochválen Putin na Artěku. Nohavica a rukáv taky
Za dob Sovětského svazu navštěvovaly mezinárodní pionýrský tábor Artěk statisíce dětí z východního bloku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
