Ondřej Konrád: Čtyřicet let od slavného Krýzla

22. březen 2023

„I popová a rocková hudba je nedílnou součástí života mladé generace a naší kultury. Její texty však musejí být především dobré. Měla by se vyznačovat zpěvností, přitažlivými hudebními nápady, textově vycházet z melodie řeči českého a slovenského jazyka.“

Čtěte také

„Obsah nesmí být vulgární, odpuzující, propagovat to, co je cizí naší společnosti a životu převážné většiny mladé generace, která žije v podmínkách životních a sociálních jistot a ve své většině se také na vytváření těchto podmínek, na výstavbě naší společnosti, aktivně podílí. Proto má také právo, aby její vědomí nebylo otravováno tím, co se za kulturu či umění pouze vydává, ale skutečným kulturním hodnotám je na hony vzdálené.“

Maglajz autorů

Potud citát části památného článku „Nová vlna se starým obsahem“ týdeníku ÚV KSČ Tribuna z března 1983, tedy právě před čtyřiceti roky. Pod denunciačním útokem mohutné ráže proti rockové muzice a ovšem také diletantským blábolem byl podepsán neexistující Jan Krýzl, skuteční, zřejmě kolektivní autoři, zůstali dodnes neznámí.

Čtěte také

Že šlo o text na objednávku k zadupání rockového hnutí, které se přes normalizační překážky začalo mít s vynalézavou tvořivostí čile k světu, bylo evidentní. Článek přitom házel i jen podle neobvyklých názvů skupin a úryvků textů vše do jednoho pytle „nové vlny“.

Údajně sofistikovanější verze nihilistického punku, imperialisty k nám diverzně importované se svým „starým obsahem”. Tedy revolty proti establishmentu. Což bylo komické, protože pokud se západní rock politicky angažoval, pak vždy odleva. Autoři v tom měli lidově řečeno maglajz. Ale nebezpeční byli.

Hlavně pořadatelům a zřizovatelům skupin (každá musela mít nějaké razítko, aby mohla veřejně vystoupit), jichž se ptali, jak to, že na hudebníky dostatečně nedohlížejí, nevychovávají je, případně na jejich protispolečenské tendence neupozorňují? Vždyť tak „hrubě narušují zásady socialistické kulturní politiky a vědomě či nevědomě slouží cílům, které sleduje třídní nepřítel!“ Toho se samozřejmě instituce aspoň na čas zalekly, Tribuna uspěla.

SSM a zakuklenci

Čtěte také

Ale mezitím se zkraje zaskočené kapely rychle přejmenovaly, našly si jinou střechu nad hlavou a leckdy i přitvrdily. Jakoby jim bylo fuk, že jsou v hledáčku StB. Která navíc záhy zjistila, že Tribuna posloužila medvědím způsobem a je třeba to nějak urovnat. Do rockové pře se coby arbitr vložil SSM včetně týdeníku Mladý svět, zákazy byly postupně odvolávány a svazáci koncem dekády pořádali pražské Rockfesty. Kde zněly věci, ze kterých by na pana Krýzla, kdyby existoval, musely jít mdloby. Nebo by sahal po revolveru.

Ondřej Konrád, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

To už se ovšem ve východní Evropě lámaly ledy a na články slovníku jako za protektorátu proti swingu, za stalinismu vůči jazzu nebo v novotnovské éře proti rock´n´rollu jaksi nebyla doba. Což ale neznamená, že si legendární „Novou vlnu se starým obsahem“, svým způsobem signalizující konec bezradné totality, nemáme připomínat. Už proto, že by se za určitých podmínek nějací noví Krýzlové, byť třeba ne kvůli rebelskému rocku, zase jistě ochotně vynořili. Na pár lehce zakuklených bychom tu a tam narazili i dneska. Se starým obsahem.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio