Ondřej Houska: Evropa pomohla Kypru nejlíp, jak mohla
Eurozóna a Mezinárodní měnový fond zvolily vůči Kypru správný a zřejmě jediný možný postup. Zemi půjčí 10 miliard eur, tedy přes 250 miliard korun. Kypr ale musí zároveň najít 7 miliard eur ze svého. Z toho necelých 6 miliard z vkladů v bankách.
Tato dohoda je přehnaně tvrdá jen na první pohled. Neobsahuje už zvláštní daň ze všech bankovních kont, tedy i z těch pod 100.000 eur. Tu původně prosadil sám Kypr, eurozóna mu ji tedy nenadiktovala. Kyperský prezident nakonec ustoupil, protože tento plán mohl vyvolat paniku a run na banky nejen na Kypru, ale časem i v dalších zemích. Místo toho Kypr uzavře svou druhou největší banku Laiki. Lidé v ní přijdou o velkou část ze svých vkladů nad 100.000 eur. V největší bance Bank of Cyprus na ně u těchto kont čekají rovněž vysoké ztráty.
To je zcela správné řešení. Obě banky, především Laiki, jsou v katastrofálním stavu. Nad vodou je držely jen injekce likvidity od centrální banky, které ale podle pravidel nemohly trvat do nekonečna. Není tak jiná možnost, než aby za špatné hospodaření těchto bank zaplatili ti, kteří do nich své peníze investovali. Tedy i střadatelé s konty nad 100.000 eur, kteří podle zákona nejsou pojištění. Proč by se na problémy obou bankovních domů měli složit úplně všichni kyperští daňoví poplatníci, tedy i ti, kteří své peníze uložili do jiných, dobře hospodařících bank?
Kypr nemohl udělat to, co Řecko, tedy škrtnout velkou část z toho, co mu investoři půjčili prostřednictvím státních dluhopisů. Ty jsou z velké části vydány podle anglického a nikoliv kyperského práva, takže tak zvaně restrukturalizovat nejdou bez dlouhých soudních sporů. Zbytek pak povětšinou vlastní domácí banky, takže škrt by pod nimi jen ještě víc podřezal větev. Peníze tak bylo nutné vzít přímo z bank. A ty se, podobně jako české banky, dominantně nefinancovaly na trzích, ale prostřednictvím vkladů od střadatelů.
Absurdní jsou i tvrzení, že eurozóna měla Kypru půjčit o 7 miliard víc a vklady v bankách nemusely dostat žádný zásah. Taková půjčka by se rovnala sto procentům kyperského HDP. Země by ji prostě nemohla splatit. Za špatné investice kyperských bank by tak v posledku zaplatili daňoví poplatníci v lépe hospodařících zemích eurozóny.
Je jasné, že model záchrany Kypru je mimořádně tvrdý, přestože je nevyhnutelný. Kyperská ekonomika se pravděpodobně propadne způsobem srovnatelným s drtivou recesí v Řecku. Pokud ale někdo ví o schůdnější alternativě, měl ji předložit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.