Omezí zákonodárci svobodný přístup k informacím? To bychom přeci neudělali, ubezpečuje poslanec

24. září 2018
Městský úřad, úředník, (ilustrační foto)

Ve Sněmovně čeká na závěrečné hlasování změna, která by veřejnosti zabránila dostat se k informacím o trestních řízeních. Omezení, které by se dotklo zákona o svobodném přístupu k informacím, vláda přilepila k návrhu zákona o zpracování osobních údajů.

Jan Cibulka kritizuje novelu zákona o přístupu k informacím: Veřejnost má mít právo se ptát

Média, noviny, informace (ilustrační foto)

Vláda Andreje Babiše přišla s návrhem, který by ztížil přístup veřejnosti k údajům o trestních řízeních nebo ke statistikám přestupků. K veřejnosti by se tak nemusely dostat informace o tom, z jakého důvodu soud poslal některého politika do vazby. Co na to říká datový novinář Českého rozhlasu a expert na zákon o svobodném přístupu k informacím Jan Cibulka?

Podle Josefa Karlického z Rekonstrukce státu byl návrh předložen v souvislosti s implementací obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). To ale žádné omezení přístupu k informacím nevyžaduje a jde tak prý o iniciativu ministerstva vnitra.

„Jedná se o rozšíření ochrany informací, a to o trestním řízení, dále v případě porušení závazků České republiky vůči Evropské unii a také o veškerou činnost tajných služeb. A v neposlední řadě je tam naprosto vágní kategorie informací, které by potenciálně mohly ohrozit české zájmy v zahraničí,“ vyjmenovává Karlický okruhy informací, které by úředníci mohli přestat poskytovat.

Z hlediska úředníků je to velice zajímavá úprava. Veškeré sporné případy by jim usnadnila tím, že se dané okruhy informací vyloučí úplně, a oni nemusí řešit, jestli informaci poskytnout.
Josef Karlický

Karlický uznává, že úniky informací z vyšetřování jsou nežádoucí, podle něj ale chybí příklady, kdy by k nim došlo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. A nepředložilo je prý ani ministerstvo vnitra. Proč podle něj s úpravou tak spěchá?

„Jediný impuls, o kterém víme, je řešení kauzy Čapí hnízdo, kdy i parlamentní komise dospěla k tomu, že unikají informace z trestního řízení. Toto asi ministerstvo reflektuje. Jsou to také dlouhodobé stížnosti úředníků, kdy úřady vykládají zákon různě a ministerstvo si s tím neví rady. Tak se to snaží řešit tím, že kritické části zákona zruší,“ domnívá se právník.

Ochrana před šikanou

„To je bohapustá spekulace,“ reaguje poslanec Miloslav Janulík (ANO) na možnost, že by úprava mohla souviset s kauzou, ve které je trestně stíhaný premiér Andrej Babiš (ANO).

Čtěte takéVláda chce omezit zákon o svobodném přístupu k informacím. Úřady by měly další páky na zamítání žádostí

„A priori nepředpokládám, že někdo vytváří zákonnou novelu proto, že je vedený nečestnými úmysly,“ dodává s tím, že pravděpodobně jde o úřednickou iniciativu, kterou by měli posoudit právníci.

Zdůrazňuje, že svobodný přístup k informacím je ústavním právem, a nedomnívá se, že by na tom mohla něco změnit jedna technicistní norma. „Novela ještě neprošla, uvidíme, jestli vůbec projde a jestli je vůbec nutná. To vše podrobíme debatě,“ ubezpečuje poslanec.

Všichni poslanci jsou budoucí bývalí poslanci, takže i my jsme veřejnost. Domnívat se, že bychom sami sebe vylučovali z toho, abychom se mohli efektivně bránit nebo občansky existovat, to bychom přeci neudělali.
Miloslav Janulík

Podle Karlického by věc měla řešit komplexní novela zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou připravuje ministerstvo vnitra, a nikoli přílepek k nesouvisejícímu zákonu. „Snažíme se přílepkovou praxi eliminovat. Na druhou stranu, někdy není zbytí, protože je velký časový pres. Tohle není ten případ,“ přitakává Janulík.

Upozorňuje ale, že zákon o svobodném přístupu k informacím bývá někdy zneužíván, například k šikaně starostů malých obcí, kteří nemají k vyřizování žádostí aparát. Měla by tedy veřejná správa být otevřenější než dosud? „Určitě ano, ale za vyspecifikovaných podmínek tak, aby úředníci nemohli být terčem šikany,“ podotýká.