Omezí Německo přistěhovalectví židů ze zemí bývalého Sovětského svazu?

Co umožnilo jejich příchod v takovém měřítku? Bylo to rozhodnutí, které v roce 1991 učinili ministři vnitra jednotlivých spolkových zemí. Na jeho základě se mohl do Německa přistěhovat prakticky kdokoliv, v jehož rodném listě bylo napsáno, že je židem. Anebo kdo mohl něco takového prokázat v případě alespoň jednoho ze svých rodičů. Necelá polovina z oněch 200 000 ruských židů, kteří do Německa přišli touto cestou, se stala členy některé ze zdejších židovských obcí.

Podle statistik, které na svých stránkách citoval německý deník Süddeutsche Zeitung, se totiž v Německu ještě v roce 1989 hlásilo k židovskému vyznání jen zhruba 28 000 osob. Není proto zapotřebí vysoké matematiky, aby bylo zřejmé, jak existenčně důležitý byl pro německé židovské komunity příchod židů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Stejně tak si lze na základě uvedených čísel udělat představu například o tom, do jaké míry dnes mnohým německým židovským obcím dominuje ruština. Jak v rozhovoru pro internetový zpravodajský server Netzeitung řekl ředitel postupimského Centra Mosese Mendelssohna Julius Schoeps, existují dnes ve Spolkové republice dokonce židovské obce, jejichž členy jsou výhradně příchozí z bývalého Sovětského svazu. Více než 60 procent těchto lidí je ale podle Schoepse bez práce. A jejich znalosti němčiny jsou většinou chabé.

Ministři vnitra německých spolkových zemí proto chtějí prosadit nová pravidla pro příchod ruských židů. Jak na svých internetových stránkách uvádí Deutsche Welle, měli by být v budoucnosti odmítnuti například ti, u nichž lze předpokládat, že budou v Německu trvale odkázáni na sociální dávky. Přistěhovalci a členové jejich rodin, kteří jsou starší 12 let, by měli předem prokázat základní znalosti němčiny. Kromě toho by měli zájemci o vystěhování ještě ze své vlasti kontaktovat židovskou obec, která je v Německu přijme. Původním cílem současných velkorysých pravidel bylo totiž posílit židovské komunity. Členy některé z německých židovských obcí se však zatím stala jen necelá polovina příchozích z území bývalého Sovětského svazu. A to je podle mnohých zemských ministrů málo.

O tom, jak do budoucna upravit podmínky pro tyto přistěhovalce, mají rozhodnout zemští ministři spolu se spolkovým ministrem vnitra Otto Schilym. A ten přislíbil, že celou věc bude konzultovat také s Paulem Spiegelem, prezidentem Ústřední rady židů. Spiegel zatím na záměry politiků omezit příchod ruských židů reagoval zdrženlivě. Jeho zástupkyně Charlotte Knoblochová se však v německých médiích v posledních dnech netajila svým rozhořčením. A lze předpokládat, že o emoce nebude nouze ani během dalších jednání o celé záležitosti. Už vzhledem k tomu, že za několik dní si svět připomene 60.výročí osvobození Osvětimi.