Ombudsmana, který se ptá, co je diskriminace, nepotřebujeme, říká o Křečkovi romský aktivista Husák

Stanislav Křeček (na archivním snímku z 20. června 2017)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stanislav Křeček (na archivním snímku z 20. června 2017)

Poslanci pokračují v hledání veřejného ochránce práv. O vedení úřadu se uchází také dosavadní zástupce ombudsmanky Stanislav Kreček, nnominant prezidenta. 

Podporu mu už přislíbili poslanci ČSSD a SPD. Proti jsou ale někteří členové vládní rady pro záležitosti romské komunity. Advokát Zdeněk Koudelka by Křečka coby ombudsmana vítal, romský aktivista Jan Husák ale pochybuje, že by věnoval dostatek pozornosti problému diskriminace menšin.

Je to kvalitní kandidát

„Stanislav Křeček je kvalitní kandidát na funkci ombudsmana,“ říká v pořadu Pro a proti advokát Zdeněk Koudelka (Trikolóra). 

Podle něj se podstatná část stížností, které na úřad ombudsmana směřují, týká stavebních a jiných správních řízení, nebo řízení o důchodech. Diskriminace není významnou agendou úřadu. „Je logické se zabývat tím, s čím lidé přicházejí.“

Osobně si pamatuji, jak jezdil ještě jako předseda Sdružení nájemníků ČR a advokát po celé republice a pomáhal nájemníkům, kteří se dostali do sporu s pronajímateli. Řada z nich pocházela z romské komunity... Svou ombudsmanskou roli tak v podstatě dělal už předtím.
Zdeněk Koudelka

Úřad ombudsmana podle Koudelky vznikl jako nástroj pro kontrolu veřejné správy. „A u nás je nejpodstatnějším problémem stavební řízení a jeho nefunkčnost... Křeček plnou důvěru lidí má, jinak by ho v Praze nezakroužkovali a neposílali do sněmovny ze zadních pozic.“ 

„Má správný názor na to, že se veřejné orgány mají zbývat tím, co vidí občané jako problém,“ dodává.

Dělí společnost na menšinu a většinu

„Křeček už dnes snižuje jednu ze základních funkcí veřejného ochránce práv vyplývající ze zákona, tedy diskriminaci. Tím, když říká, že se jí zabývat nebude a svěří ji do rukou soudů,“ upozorňuje místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity Jan Husák.

Připomíná i další vyjádření bývalého zástupce obudsmanky ke kauzám prokázané diskriminace k přístupu k bydlení a tzv. šátkové kauze. „Opakovaně se staví do pozice zlehčující význam rozhodnutí příslušných soudů. V případě prokázané diskriminace pak i nabádá k obcházení soudů.“

Z Křečkových prohlášení opakovaně vyplývá, že dělí společnost na menšinu a většinu. Dokonce se dá dovozovat, že pokládá za hrozbu zaměření se na práva menšin, které ohrožují práva většiny. Měl by si být ale vědomý důsledků takových úvah. Víc než kdokoliv jiný.
Jan Husák

Křeček sice nově svá prohlášení o odmítání otázky diskriminace změkčuje, když říká, že se jí zabývat bude. „Zároveň pokládá otázku, co to diskriminace je. Kdo jiný by měl znát odpověď než ten, kdo se uchází o místo ombudsmana?“ 

„Je potřeba se ptát, proč se lidé málo hlásí o práva v oblasti diskriminace. Nepanuje tady úplná důvěra,... máme zdlouhavá řízení a diskriminace, zvláště ta nepřímá, se těžko dokazuje... To všechno mohou být důvody k tomu, aby člověk považoval diskriminaci za běžnou součást svého života,“ shrnuje Jan Husák.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a proti. Ptala se Veronika Sedláčková.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související