Oldřich Černík

Představitel pražského jara a československý premiér v letech 1968–1970.

Strojní zámečník, tajemník OV KSČ, předseda KNV, tajemník ÚV KSČ, ministr, místopředseda vlády, premiér, znovu ministr a ekonomický náměstek. Tím vším byl ve svém životě jeden z mužů roku 1968 Oldřich Černík.

Profesionálním politikem byl už od roku 1949, do skutečného centra pozornosti se ale dostal až v dubnu 1968. Právě tehdy usedl do křesla předsedy vlády a na několik následujících měsíců se stal jednou z nejpopulárnějších postav pražského jara.

V průběhu sovětské okupace v noci z 20. na 21. srpna 1968 patřil Černík mezi šestici vysokých stranických a státních činitelů, kteří byli zatčeni a odvlečeni do Sovětského svazu. Poté se zúčastnil potupných československo-sovětských jednání v Moskvě a stejně jako téměř všichni ostatní účastníci (s výjimkou Františka Kriegla) podepsal neméně potupný moskevský protokol. Reformy skončily a nastoupila normalizace.

Rok 1970 znamenal konec pro jeho politickou kariéru

Oldřich Černík. Premiér za každou cenu

Ludvík Svoboda, Oldřich Černík a Alexandr Dubček v listopadu 1968

Strojní zámečník, tajemník OV KSČ, předseda KNV, tajemník ÚV KSČ, ministr, místopředseda vlády, premiér, znovu ministr a ekonomický náměstek. Tím vším byl ve svém životě jeden z mužů roku 1968 Oldřich Černík.  

Na rozdíl od ostatním reformátorů se Černíkovi dařilo i krátce po srpnové invazi. Po návratu z Moskvy zůstal v čele vlády. A pozici si udržel i po nahrazení Dubčeka Husákem a nástupu normalizace. 

Husákovo vedení ho navíc využilo k řadě nevděčných opatření – k nejznámějším patří krvavé potlačení demonstrací zejména na Václavském náměstí, Tylově náměstí a Národní třídě v Praze u příležitosti výročí okupace v srpnu 1969.

Nakonec se jej vedení KSČ (podobně jako Alexandra Dubčeka) zbavilo – v roce 1970 přišel o všechny politické funkce a nakonec ho vyloučili i z KSČ.

Sledujte nás

Další osobnosti