Odstranit kafemlejnek a změnit od základu financování vědy, radí odbornice

I v 21. století jsou lidé "imunní k vědě"
I v 21. století jsou lidé "imunní k vědě"

Za pět let se rozmnožily z osmnácti skoro na tisícovku. Cílem těchto vydavatelství je generovat zisk za každou cenu. Může za to princip Open Access, nebo systém publish or perish, tedy veřejná dostupnost vědeckých článků a tlak na mladé vědce publikovat a střádat takzvané RIV body? Jak vlastně fungují predátorské vědecké časopisy?

„Standardní vědecký časopis má určité mechanismy, které by měly vyřadit nekvalitní texty,“ uvedla v Magazínu Leonardo Tereza Krobová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tím je například recenzní řízení většinou dvou na sobě nezávislých odborníků, které rozhodne o tom, jestli bude článek publikován.

„Predátorské časopisy často tuto praxi nesledují, a publikují jakýkoli článek, pokud si za to zaplatíte. Některé poznáte na první pohled: mívají hodně barevné webové stránky, spousta z nich to ale dělá tak dobře, že vůbec nepoznáte, že je něco špatně,“ popsala Krobová.

V zavedených vědeckých časopisech se za publikaci článku neplatí, zaplatit si ale musí jejich čtenáři, objasnila odbornice.

Podle ní metoda, kdy vědec platí za publikaci článku, není sama o sobě špatná. „Je ale pravda, že tento způsob nahrává predátorským časopisům, protože tím, že zaplatíte, si vlastně kupujete i to, že článek vyjde, a tím oslabujete recenzní proces.“

Jak tato predátorská vydavatelství vydělávají? „Podstatná část zisků je z peněz, které jim autoři dávají za publikování. Jsou to nemalé částky. My, když jsme zkoušeli odhalit jeden takový časopis, jsme platili 200 euro za článek.“

A jaký je finanční dopad na akademické instituce? „Jednotlivé instituce a školy získávají za publikování článků peníze, které jsou udělovány prostřednictvím tzv. RIV bodů,“ tvrdí odbornice.

„Celému systému se říká kafemlejnek, který nutí akademiky publikovat více a více článků, protože systém nerozlišuje, jestli napíšete hodně článků za málo bodů nebo málo za hodně bodů.“

A právě kvůli finančnímu tlaku jsou akademici a akademičky nuceni, aby publikovali co nejvíce, a často trpí kvalita.

„Jak celý problém vyřešit? Je třeba v první řadě odstranit kafemlejnek, a změnit financování vědy jako takové,“ konstatovala Tereza Krobová.