Odkrývá srebrenický masakr. „Hmatatelné důkazy mají v postfaktické době velký význam,“ míní archeolog
Boty, dokumenty nebo drobné osobní věci jsou nejen svědectvím jednoho z nejhorších zločinů v novodobých evropských dějinách, ale také cenným pramenem pro archeologický výzkum. „Rodina najednou získá aspoň nějakou informaci o tom, co se stalo s jejich blízkým,“ popisuje v Leonardu Plus archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni, který s týmem zkoumá osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině.
„Hmatatelné důkazy mají obrovský význam, zejména v dnešní takzvaně postfaktické době, kdy lidé přestávají čemukoli věřit,“ vysvětluje Vařeka pro Český rozhlas Plus přínos archeologie a jejího relativně nového podoboru – forenzní archeologie.
Čtěte také
I přesto, že se může zdát, že k nedávné historii existuje dostatek archivních pramenů nebo dokonce osobních svědectví, ne vždy tomu tak je. Archeologie tak dokáže přispět i k poznání událostí, které jsou staré jen několik desítek let.
„Je výjimečný v tom, že zkoumáme události, které od současnosti dělí 31 let,“ přibližuje archeolog. „Zároveň se dostáváme do podoboru forenzní neboli soudní archeologie, která spolu s forenzní antropologií pomáhá vyšetřovat zločiny proti lidskosti, genocidu.“
S týmem českých kolegů zkoumá osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině. Srbské jednotky v roce 1995 zmasakrovaly přes 8000 mužů a chlapců, kteří se z města snažili uprchnout, a jejich těla nechaly v různě rozmístěných hromadných hrobech.
„Jak ukázala forenzní antropologie, pachatelé si záhy uvědomili, že by někdo mohl zjistit, co se vlastně dělo v okolí Srebrenici. Po několika měsících začali hromadné hroby ‚exhumovat‘ brutálním způsobem pomocí buldozerů. To ale nestačilo a vznikly i terciární hroby,“ přibližuje archeolog a doplňuje:
„To je pro vyšetřování obrovský oříšek. Ostatky jednoho člověka můžete najít ve třech hrobech třeba 30 kilometrů od sebe. Zatím se podařilo identifikovat více než 3000 obětí, v na hřbitově v památníku leží asi 7000 lidí. Zhruba 1500 obětí stále chybí, pravděpodobně leží v dosud neodhalených hromadných hrobech, nebo zemřeli na útěku ze Srebrenice.“
Vzpomínky pozůstalých
Archeologické metody pomáhají zpřesnit výsledky průzkumů, které v Bosně a Hercegovině provádí pracovníci Památníku Srebrenica-Potočari. Analyzují tisíce předmětů, které byly vyzdviženy při exhumaci masových hrobů a osobní věci obětí, které v okolních lesích nacházejí místní obyvatelé, nebo je památníku věnují sami pozůstalí.
Čtěte také
„V celé řadě případů se podařilo pomocí pozůstalých identifikovat, že tento kus oděvu patřil mému synovi, to byl ten svetr, kalhoty, které měl naposledy na sobě, nebo ano, používal tento zápisník,“ nastiňuje spolupráci archeolog.
„Rodina najednou získá aspoň nějakou informaci o osudu, o tom, co se stalo s jejich blízkým,“ přibližuje a dodává, že podobnou funkci by pro pozůstalé jednou mohlo plnit i plánované virtuální muzeum, které by osobní věci obětí zobrazovalo ve 3D.
„Standardní fotografie nestačí, směřujeme k virtuálnímu muzeu,“ vysvětluje. „Aby předměty spojené s oběťmi byly přístupné jako 3D modely, které můžete různě otáčet, zvětšovat, prohlížet zblízka,“ popisuje záměr, který bude záviset i na souhlasu ze strany pozůstalých a organizací jako jsou Srebrenické matky, které je sdružují.
Hmatatelné důkazy mají podle archeologa velký význam i proto, že někteří lidé srebrenický masakr popírají. Vyšetřování přitom jasně prokázalo, že šlo o genocidu, masové vyvražďování na základě etnického či náboženského klíče, zdůrazňuje.
„Pokud navštívíte Srebrenici a budete mluvit s místními lidmi, tak bohužel nabudete dojmu, že to není 31 let, ale že se to stalo vlastně nedávno,“ uzavírá archeolog, který se na místě zaměřuje na forenzní archeologii. „Nejhorší na tom je, že cítíte napětí, které je tam pořád ve vzduchu a může se kdykoli vrátit. Jedná se o příměří, které může být kdykoli přerušeno.“
Jak může virtuální muzeum fungovat a co návštěvníkům nabídne? Jaký předmět archeologovi nejvíce utkvěl v paměti? A budou archeologické metody přínosné i pro dokumentování současných válečných konfliktů? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
