Odhalená tajemství rajské zahrady

Víte jak fungoval středověký klášter? Jak se v něm žilo? Bez čeho nemohl fungovat? Tušíte, jak důležité byly kláštery pro celou společnost? Kdy se staly běžnou součástí života? To jsou jen některé z otázek, na které bude odpovídat patrně nejvýznamnější mezinárodní projekt roku 2014 Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300, který se uskuteční od 7. listopadu 2014 do 15. března 2015 ve Valdštejnské jízdárně a Galerii Klementinum v Praze. Více v magazínu Leonardo prozradil ředitel Centra medievistických studií AV ČR prof. Petr Sommer, generální ředitel Národní galerie prof. Vít Vlnas a generální ředitel Národní knihovny ČR ing. Tomáš Böhm:

Architektura, sochařství, knižní malby, zlatnické práce i další umělecká řemesla budou představeny v prostoru, který bude svou strukturou připomínat ideální uspořádání benediktinského kláštera známého z plánu dochovaného ve švýcarském St. Gallen. Z více než 250 přislíbených exponátů vzbuzuje největší pozornost Vyšehradský kodex, který bude v moderní historii představen veřejnosti poprvé. Unikátním souborem bude také soubor artefaktů spojených s prvním klášterem benediktinech v českých zemích u sv. Jiří na Pražském hradě, který je zároveň vůbec nejstarším klášterem v Čechách. Uvidíte například tympanon s trůnící madonou, relikviářovou paži sv. Jiří, relikviářovou hermu sv. Ludmily, berlu svatojiřské abatyše a scházet nebude ani slavný Pasionál abatyše Kunhuty. Ze zahraničí vzbuzuje pozornost ostatkový kříž uherské královny Adelheidy, který darovala kolem roku 1080 klášteru sv. Blažeje v Bavorsku a dnes je uložen v klášteře sv. Pavla v Lavanttalu.

Výstavu uspořádala Národní galerie v Praze ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, Národním muzeem, Správou Pražského hradu, Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze za podpory Akademie věd ČR. V současné době probíhají jednání o konkrétních zápůjčkách a vrcholí tak několikaletá odborná práce, podle které vznikl základní koncept výstavy. Jeho cílem není pouze představit roli benediktinského řádu v procesu christianizace středoevropských národů, připomenutí významných osobností benediktinského řádu a klíčových center zprostředkovávajících kulturní výměnu mezi západní a jižní Evropou, ale také přiblížení role řádu při zrodu a upevnění státu a státnosti ve střední Evropě.