Odchovat geneticky zdravou populaci v zajetí není snadné, říká pracovnice stuttgartské ZOO

17. červenec 2017

Magazín Leonardo

Ochrana přírody je dnes hlavním posláním zoologických zahrad. To dobře dokládá i snaha o návrat koní Převalského zpátky do divočiny. V transportech ale nejsou jen koně z českého chovu. V minulých letech odletěla do Mongolska například jedna klisna odchovaná stuttgartskou ZOO.

„Všechny ZOO mají stejné cíle. Jedním z nich je záchrana živočišných druhů, a k tomu slouží chovné programy ohrožených druhů,“ řekla v Magazínu Leonardo pracovnice stuttgartské ZOO Ulrike Radamacherová, také vedoucí Poradní skupiny pro koňovité v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií.

Další aktivitou je vzdělávání, šíření informací a zvyšování povědomí veřejnosti o ohrožených populacích zvířat žijících ve volné přírodě, dodala odbornice.

Ředitelé ZOO mohli kdykoliv zvednout telefon, kontaktovat dealera a objednat si u něj nějaké zvíře. To už ale od roku 1976 neplatí.

Dříve ale byla situace velmi odlišná. „Zoologické zahrady měly v minulosti jinou politiku. Jejich ředitelé mohli kdykoliv zvednout telefon, kontaktovat dealera a objednat si u něj nějaké zvíře. Tak mohly snadno zahrady nahradit uhynulé jedince jinými.“

„To od roku 1976 už ale není možné díky úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Zahrady jsou tedy dnes závislé na zvířatech, která dnes mají,“ vysvětlila Radamacherová.

Tím větší je kladen důraz na vytváření chovných programů a odchov v zajetí. „Jen tak mohou zvířata zůstat součástí expozic.“

Přitom je ale nutné dávat pozor, aby se při odchovu druhu uchovala genetická diverzita. „Takže na každou populaci musí někdo dohlížet, aby bylo jisté, že se budou pářit geneticky co nejméně příbuzní jedinci.“

„Je zkrátka potřeba dohlédnout na to, že odchováte geneticky zdravou populaci. Po 50 nebo 100 letech tak budete mít jedince, kteří jsou životaschopní a zdraví.“

To se ale už dnes u všech živočišných druhů nemůže podařit, uznává odbornice. „U některých z nich je genetická variabilita velmi malá. Nicméně se snažíme i tyto druhy zachovat, protože odchované populace pak mohou sloužit jako tzv. záložní.“

„V případě, že se s daným druhem něco stane a v přírodě vyhyne, dokážeme ho vrátit zpátky, tak jako se to podařilo s koněm Převalského,“ shrnula chvályhodné úsilí dnešních zoologických zahrad Ulrike Radamacherová.