Odborář Středula: Nepovažujme Ukrajince za levnou pracovní sílu. To je to nejhorší, co můžeme udělat

V České republice se zaregistrovalo už přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Jak jejich příchod zasáhne sociální systém a pracovní trh? Je vláda na migrační vlnu připravena? A máme se obávat tlaku na pokles platů? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Měla by podle vás vláda nějak selektovat, komu z válečných uprchlíků umožní pracovat a komu ne?

Je nutné, aby aktivovala například Státní úřad inspekce práce, celní správu, které mají právo kontrolovat všechna opatření. My jsme požadovali dlouhodobě, aby se česká pracovně-právní legislativa přetlumočila pro příchozí do jejich jazyků, ať si mohou přečíst, jaké jsou jejich práva a povinnosti.

Čtěte také

Nevíme, z jakého kulturního prostředí přicházejí, nevíme, do jaké míry byla úcta k zákonům podobná jako v našem teritoriu, netušíme, jestli vůbec mají takové instituty jako my. Proto je důležité, aby když k nám přicházejí, ať už je to dobrovolně, nebo je to vynucený odchod a útěk, tak je potřeba jim pomoci a zachovat jejich důstojnost.

Jsou mezi nimi vědci a vědkyně i lidé pracující v továrnách a je potřeba jim zachovat důstojnost. Právě ten přátelský přístup je jedním z důležitých momentů, podle kterého by se dalo rozpoznat, do jaké míry je to bezhlavé, nebo do jaké míry je to skutečně něco, kde jsme si vědomi všech těch pro a proti a děláme všechno proto, abychom vyeliminovali velkou část nebezpečí, které by potom mohlo změnit atmosféru ve vztahu k lidem, kteří k nám hojně přicházejí.

Proč bychom neměli a priori ukrajinskou pracovní sílu považovat za levnou?

Právě Ukrajinští zaměstnanci, kteří tady dlouhodobě pracují, mají v mnoha případech svoji průměrnou mzdu hluboko pod průměrnou mzdou. Statistici to sledují a Ukrajinci mají průměrnou mzdu úplně nejhorší ze všech entit, které v Česku pracují. Ročně se to vydává v publikaci, která se jmenuje Cizinci v České republice a je tam od jejich počtů podle regionů až třeba po trestné činy, které dělají, aby bylo zřejmé, co se v těch komunitách děje. Jeden z údajů je i to, jaký je průměrný výdělek podle jednotlivých skupin.

Proto říkáme, abychom si dali pozor. Nepovažujme v žádném případě kohokoliv, kdo sem přichází, za levnou pracovní sílu, protože to je to nejhorší, co jim můžeme udělat. Jestli je chceme skutečně seriózně začlenit, chceme, aby si tady vydechli a aby nemuseli bezčinně sedět, tak v tom případě musíme dbát na to, aby to bylo opravdu důstojné. Asi před 14 dny jsme měli jednání s místopředsedou vlády Jurečkou, kde odbory přišly s návrhem, aby se v tom přijímacím formuláři napsala také profese toho člověka. To proto, abychom mohli případně velmi rychle a flexibilně začít třeba nabízet práci.

Čtěte také

Řeknu příklad, který jsem viděl na sociálních sítích a moc se mi to líbilo. Někdo zprostředkoval, že přichází vědkyně, která je specialistkou na polymery, což je velice úzká specializace. Hned došlo k tomu, jestli někdo neví, kde by mohla začít pracovat. Okamžitě přišlo několik nabídek. To je ten cíl. To je to plus, které by mohlo z celé situace nastat – využít jejich kvalifikace, rozvinout ji, třeba tady zůstanou nebo potom opustí Českou republiku, ale už tady bude velice příjemná spojitost a může z toho vzniknou velice hezká multiplikace.

Jsem rád, že to říkáte, protože z Ukrajiny přichází spousta kvalifikovaných lidí, kteří na zdejším trhu práce zoufale chybí, ať jsou to lékaři, zdravotní sestry, stomatologové a tak dále. Jak bychom měli využít jejich kvalifikaci, aby v Česku nemuseli pracovat manuálně?

To má několik důležitých aspektů. Ten první je, že jestliže by někdo chtěl pracovat v lékárně, ve farmacii, tak musí mít nějakou kvalifikaci. Pro některé profese je to nutný předpoklad.

To je zřejmé, ale jak ji budou prokazovat?

V některých případech se někdo pokouší o to, že by byly nějaké možné úlevy. Já ale varuji před některými jejich typy. Když se dotknu farmacie, tak pokud je tam předpoklad, že musí být nějaká kvalifikace, tak musí dojít k jejíc verifikaci. Dokonce jsem slyšel, že řada ukrajinských úřadů funguje a poskytují doklady.

Samozřejmě je potřeba udělat nějaký typ zkoušky. U některých zaměstnání je ale také důležitý předpoklad, že mluví česky a domluví se s klientem. Každá profese je jiná, ale umím si představit, že sem někdo přijde a bude mít napsáno, že svařoval ocelové konstrukce v továrně. Zkouška nemusí být tak složitá a komplikovaná. Přesto je ale důležitá. Je to vysoce kvalifikovaná profese, ale je o něco jednodušší projít nějakou aprobací. Nemůžeme si v žádném případě dovolit riskovat, protože pokud někdo udělá chybu, přijme někoho na kvalifikaci, kterou neovládá, tak může dojít k problémům. To by nám nejen společnost neodpustila.

autoři: Vladimír Kroc , vla

Související