Od Tisa až k Mečiarovi. Pavel Kosatík: Slovenské století II

2. listopad 2022

Letos k 31. prosinci to bude třicet let od rozdělení Československa, jehož nástupnickými státy se staly Česká republika a Slovenská republika. Československo sice už jednou v dějinách existovat přestalo – a to následkem okupace Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem. Po skončení druhé světové války však byl československý stát obnoven s plnou právní kontinuitou, i když už bez Podkarpatské Rusi.

Okolnosti a dopad rozdělení Československa v roce 1992 jsou průběžně analyzovány a komentovány po celý tento rok. Nyní si můžete v Radioknize poslechnout druhou sérii kapitol z knihy Pavla Kosatíka Slovenské století. Vybral a zkrátil je pro rozhlas sám autor.

Čtěte také

Proč se začal Pavel Kosatík zabývat dějinami Slovenska? „Tahle knížka se vlastně zrodila z jedné besedy se čtenáři, kde padla otázka, v čem byl smysl první čs. republiky, když z jejích ideálů skoro nic nezůstalo po roce 1938, 1945, ale ani 1989,“ píše v úvodu své knihy.

„Z debaty se tehdy zrodila několikerá odpověď; pro mě nejzajímavější část zněla tak, že první čs. republika dala vzniknout pozdějšímu a dnešnímu, samostatnému a demokratickému Slovensku.“

Podle Pavla Kosatíka dokázali Slováci dvacátého století využít a urazit v něm obrovský kus cesty. „Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž,“ dodává.

Je mnoho zemí, které si z tohoto symbolického završení ‚slovenského století‘ nadále mohou vzít poučení.
Pavel Kosatík

Od samého začátku, tj. od roku 1918, usilovali slovenští reprezentanti o to, aby bylo dosaženo česko-slovenského soužití podle zásady „rovný s rovným“. Autor knihy také konstatuje: „Že je velká část nás Čechů celou dobu nechtěla nebo nebyla schopna slyšet, je jedna z největších záhad našeho společného vývoje.“

Čte: Jiří Valůšek
Připravil: Pavel Kosatík
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Premiéra: 24. 10. 2022

Druhá série začíná rokem 1938, kdy byla po dvaceti letech zápasů nastolena slovenská autonomie – a to příslušníky ľuďáckého křídla, pokládaného za umírněné, s Jozefem Tisem v čele. Poté však převzali otěže radikálové v Hlinkově straně, kteří usilovali o separaci od Čechů – samostatný stát. Jejich hlavním mluvčím byl Karol Sidor.

Čtěte také

V poslední kapitole, nazvané Všichni proti Mečiarovi, se dostáváme do roku 1993, kdy – jak píše Pavel Kosatík – se měla země teoreticky stát „mořem klidu“. Slovenská společnost mohla po česko-slovenském rozchodu rozhodovat o vlastních záležitostech. Co se však dělo?

Podle autora knihy Slovenské století tvoří mezník moderních slovenských dějin rok 1998: „Volby ukázaly, že i toho nejhoršího nepřítele demokracie lze porazit, dokážou-li se ostatní spojit ve znamení pozitivního programu. Je mnoho zemí, které si z tohoto symbolického završení ‚slovenského století‘ nadále mohou vzít poučení.“

Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.

Spustit audio

Související