Od amuletů po biotypologii. Jak se měnilo zdravotnictví v českých zemích?

11. říjen 2025

S řešením zdravotních problémů na přelomu středověku a novověku pomáhaly báby kořenářky, duchovní, ale i pastevci nebo věštci. Zámožnější lidé si mohli dovolit i služby vzdělaného lékaře, jejich možnosti byly ale omezené. To se ale postupně začalo měnit. Poslechněte si v Historii Plus příběh českého zdravotnictví a připomeňte si základní milníky v péči o tuzemské zdraví. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v únoru 2021.)

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují řešení. Podle Davida Tomíčka z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

Když v 18. století převzal péči o zdraví svých obyvatel osvícenský centralizovaný stát, nebylo to podle Daniely Tinkové z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy proto, že by monarchie soucítila s trpícími poddanými. 

Špitál z 1. světové války

Státy, v našem případě Habsburská monarchie, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko a Československo, chtěly hlavně zlepšit svůj hospodářský výkon a vojenské schopnosti.

Státní zdravotnická opatření se projevila až po letech nebo i desítkách let. Hlavní zlom ve zdraví lidí přinesla zvýšená hygiena, zlepšená výživa a kvalitnější bydlení. Na to všechno postupně došlo až ve druhé polovině 19. století.

Společnost pod kontrolou

Ve století 20. převzalo péči o zdraví obyvatel v našich zemích Československo. Nový stát v oblasti zdravotnictví bojoval hlavně s důsledky první světové války.

Špitál v Kladrubech v lednu 2019

Za první republiky se rozvíjela také sociální medicína, která zkoumala zdraví společnosti jako celku. Podle historika Jana Musila z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem čeští eugenikové bojovali za předmanželská vyšetření, která by dovolila reprodukci jen vhodným párům.

Biotypologové zase hledali pro každého jeho ideální zařazení do společnosti, kde by byl co nejefektivnější a co nejméně se opotřebovával. Druhá světová válka a nacistická rasová hygiena daly těmto tendencím obludné rozměry.

Konec nebezpečných nemocí? 

Komunistický režim dokonal postátnění veškeré zdravotní péče. Vedle nesporných úspěchů ale československé zdravotnictví začalo technologicky zaostávat. Díky změně v roce 1989 naše zdravotnictví technologický vývoj dohnalo.

Autor československé BCG vakcíny proti tuberkulóze doc. Ladislav Šula (druhý zleva), 6. 3. 1949

Podařilo se téměř vymýtit nebezpečné infekční nemoci. O to víc lékaři bojují s chorobami civilizačními. Projevují se také odstředivé tendence, kdy se některé zdravotnické služby zase dostávají do soukromých rukou a nejsou pro každého.

Infekční onemocnění ale nezmizela a koronavirus připravil českému zdravotnictví zkoušku, jakou neprodělalo mnoho desetiletí. Velmi riziková je navíc jeho kombinace právě s civilizačními chorobami.

Jakou roli hraje v českém zdravotnictví životní styl populace? Poslechněte si celou Historii Plus. Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v únoru 2021.

autor: Jiří Zeman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.