Ochrana českého kulturního dědictví
Pravdou je, že Česká republika se ve světě projevila nejen pivem, ale především množstvím kulturních památek. Ročně lákají miliony turistů z celého světa. Kolem budov, které jsou svědky dávných časů a naším národním dědictvím, chodíme denně a přitom si většinou ani neuvědomujeme, kolik stojí úsilí a peněz udržovat je a chránit pro budoucí generace. Ve Vašem tématu se teď v jeho dnešním závěru podíváme na to, jak se mají památky chránit, a také kde na to vzít potřebné finance.
David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Hezký podvečer. Řešení je podle některých odborníků jednoduché. Stačí vyčlenit jedno procento hrubého domácího produktu na výdaje v kultuře, tedy i na ochranu památek, a je po starostech. Poslanec občanských demokratů, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu Petr Pleva tvrdí:
Petr PLEVA, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Já si myslím, že to je pouze politické rozhodnutí, jestli je potřeba šetřit, ale je potřeba šetřit na správném místě, a tohle si myslím, že správné místo není, protože my nemáme moře a památky jsou artikl, kvůli kterému sem jezdí turisté. A mnozí odborníci tvrdí, že jedna koruna do památek se stoprocentně vyplatí právě na tom, že sem přijedou turisté a utratí zde své peníze.
David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Na druhou stranu památkáři ne vždy vidí hlavní východisko v penězích a rekonstrukci za každou cenu. Potvrdil to i Radiožurnálu šéf pražských památkářů Michael Zachař, a to přímo před chátrající barokní budovou pražské Invalidovny.
Michael ZACHAŘ, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Praze:
Je to objekt velice rozsáhlý. Dá se říct, že vlastně po areálu Pražského hradu a po areálu Klementina je to asi největší areál památkový v Praze. A upřímně řečeno, před nějakou překotnou rekonstrukcí, která by byla cílená k tomu dostát tomu, aby se jaksi do toho státu neopírala média, tak to radši tedy preferujeme to, že tedy ta základní údržba jaksi prováděná je.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Nicméně, Davide, vraťme se teď k tomu samotnému financování. Je tenhle systém v české památkové péči, řekněme, dostačující?
David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Faktem je, že po padesáti, respektive šedesáti letech chátrání a nezájmu o mnohé architektonické skvosty se začala v posledních patnácti, šestnácti letech situace měnit a lepšit. Jedním z těch nejdůležitějších je například program Záchrana architektonického dědictví, nebo Střešní fond, který založilo ministerstvo kultury na největší havárie, protože stavbu do její komplexní rekonstrukce je vždy třeba chránit, a to od střechy. Poslanec Petr Pleva pak o celkovém systému financování památkové péče říká:
Petr PLEVA, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Tak, jak je nastavený, to znamená, že tam je financování státu a spolufinancování vlastníka, ať už je to obec, církev, nebo soukromý vlastník, je v pořádku. Otázka není, nebo problém není v tom systému, ale problém je ve výši finančních prostředků. Pokud částky, které se dávají z Programu záchrany architektonického dědictví, jsou řádově ve stovkách tisíc, maximálně někde kolem dvou milionů, pak si myslím, že je to opravdu velmi nedostatečné.
David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Další peníze lze nyní získat také z Evropské unie a takzvaných norských fondů, ovšem ale, dodává ho znovu poslanec Petr Pleva.
Petr PLEVA, poslanec ODS, předseda podvýboru pro kulturu a mediální legislativu:
Záleží to také ovšem na nás, abychom měli skutečně dobře připravené projekty, protože to nejsou automatické peníze. Jsou to peníze na konkrétní projekty, které musí být dobře zpracovány.
David ŠŤÁHLAVSKÝ:
No, a tady ne vždy jsou spokojeni právě památkáři. Jak dosvědčuje za Prahu opět ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu Michael Zachař.
Michael ZACHAŘ, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu v Praze:
Co nás také trápí, je absence vynikajících architektů novodobých v Praze, za posledních patnáct, dvacet let, čili že stavby, které tady staví, jsou spíš jaksi účelové, užitkové a málokdy to skutečně zazvoní tou pravou architekturou, nebo designérským počinem.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Tak to bylo dnešní Vaše téma, které o ochraně památek v Česku připravoval David Šťáhlavský. Děkujeme za něj a na slyšenou.
David ŠŤÁHLAVSKÝ:
Na slyšenou.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Zítra se přihlásí Vaše téma poprvé v devět hodin a patnáct minut, a to ve vysílání Dopoledního Radiožurnálu. Vlasta Valentová se tentokrát zaměří na téma šikana.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
