Očekávejme kampaň plnou polopravd. Političtí marketéři pracují s emocemi a nejvíc funguje strach, vysvětluje sociolog Kostelecký

„Zatím jsem nezachytil nějaké úplně čisté lži, které by bylo možno snadno vyvrátit, spíš se pracuje s takovými polopravdami,“ upřesňuje vědec.

Čtěte také

Politolog Balík: Prezidentští kandidáti nemají jisté ani své voliče z prvního kola. Musí jim připomenout, že ještě není rozhodnuto

Příkladem může být upozorňování na možné souvislosti, které se ale nemusí naplnit. „Například pokud řekneme, že když je někdo voják, tak bude válčit nebo zatahovat zemi do války. To vytváří jednoduché spojení, které v řadě lidí může rezonovat. Ale není to čistá lež, protože to je výrok o něčem, co nenastalo v minulosti.“

Sociolog předpokládá, že tento typ argumentu bude v nejbližších dnech nejčastěji používán. Ostatně se tak dělo i v případě obou voleb Miloš Zemana, ale nejen tam. „Před parlamentními volbami se třeba strašilo, že nám někdo ukradne lithium, ale pak už se o tom nikdy nemluvilo, protože to prostě žádné téma není.“

Některá média mají tendenci určité lži replikovat.

„Jde tedy o marketingovou strategii a kampaň snažit se vyvolat strach a motivovat lidi, kteří by mohli jít volit proti mému protikandidátovi.“

Čtěte také

Velká analýza voleb. Nerudová dopadla jako Piráti, Babiš není Zeman a efekt Špidla hraje pro Pavla

Obecně platí, že vzdělanější lidé víc rozumějí souvislostem, takže není tak snadné jim „nakukat“ něco, co není pravda. „Ale všichni jsme lidé a necháme se ovlivnit věcmi, které míří na pocity. S emocemi se pracuje a výzkumy ukazují, že největší emoce vyvolává strach, což se pak bohužel i v kampaních používá.“

Rozhodně ale lhaní v předvolebních kampaních není české specifikum. „Jde o to, jaká je míra těch zavádějících výroků a do jaké míry je proti tomu společnost odolná a schopná si vyhodnotit, co není pravda.“

Proti lži se nedá snadno bojovat jejím vyvracením, možná je někdy jednodušší se o ní příliš nebavit.

Také česká média jsou různá. „Některá se snaží vyvracet lži, některá je i šíří, možná i neúmyslně. Některá média ale jistě mají tendenci určité lži replikovat.“

„V boji proti lžím je důležitý dostatek informací ve společnosti. Proti lži se nedá snadno bojovat jejím vyvracením, možná je někdy jednodušší se o ní příliš nebavit a bavit se o tom, co je podstatné.“

Čtěte také

Sociolog Prokop: Rozhodne účast. Když přijdou ti samí voliči, Pavel má šanci být prezident

Ale i lživá informace nastavuje nějakou agendu. „O té se pak hovoří a řada politických marketérů s tím pracuje. Nevadí jim, když se do veřejného prostoru dostane lživý výrok, protože pak se může rozproudit debata o tématu, která je pro jejich kandidáta výhodná, a přestane se tak mluvit o tématech, která pro jejich kandidáta výhodná nejsou.“

„Často je to také o tom, že oni dobře vědí, že většina lidí nějaký výrok nebude považovat za pravdu, ale podaří se jim ho dostat do veřejného prostoru a způsobit, že se o věci začne hovořit. To pro jejich kandidáta může být výhodné,“ popisuje jeden z triků politického marketingu sociolog Tomáš Kostelecký.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí v audiozáznamu.