Obrázky z Terezína. Příběh četníků, kteří pašovali kresby ze života v ghettu

8. říjen 2020

17. července 1944 bylo v Terezíně zatčeno několik malířů a obchodník Leo Strass. Sběratel umění Strass vykupoval od profesionálních umělců utajované kresby, z nichž bylo zřejmé strádání obyvatel ghetta. S pomocí českých četníků a příbuzných se tato umělecká díla pokoušel propašovat do svobodného světa.

Případ přijel osobně vyšetřovat Adolf Eichmann. Nacisté Strassovu nezvyklou odbojovou akci nazvali propagandou hrůzy. Se světoznámou pamětnicí Terezína a Osvětimi Ditou Krausovou jsme se pokusily vypátrat rodiny četníků, kteří s pašováním pomáhali.

Připravila: Martina Mašková
Dramaturgie: Viola Ježková
Zvukový mistr: Radim Dlesk
Natočeno: 2019

S paní Krausovou, jednou z posledních žijících pamětnic holocaustu jsem se seznámila na pražském představení terezínské opery Brundibár. Skladbu v podání Dismanova dětského rozhlasového souboru s dětství velmi dobře znala s účinkujícími si ji s radostí zazpívala.

S ní a s dalšími svědky holocaustu jsem chtěla natáčet vzpomínky na terezínské četníky. Když jsme se blíže seznámily, uvědomila jsem si, že zvláštní pozornost si zaslouží příběh východočeské rodiny jejího manžela spojený s pašováním obrazů.

Klíčovou osobností příběhu byl obchodník a sběratel umění Leo Strass. Z ghetta se pokoušel přes četníky a své příbuzné propašovat do světa utajované kresby terezínských umělců, z nichž je patrná realita holocaustu: hlad, strach, chudoba, nemoci a bezmoc. Kromě už známého příběhu malířů, jejichž díla jsou v terezínské expozici, se přede mnou  díky Ditě Krausové a Strassově vnučce Věře Tomanové, která za války pomáhala balit zásilky do ghetta postupně otevíraly dramatické osudy Strassových pomocníků.

S Ditou Krausovou jsme v Terezíně pátraly po jménech lidí, kteří byli ochotni zapojit se do pašování kreseb, i když při tom riskovali životy své i svých blízkých. Vzpomínky žijících i zemřelých svědků událostí nás přivedly nejen na stopu udavačů, ale také statečných četníků, z nichž jeden se před nacisty vydával za zloděje, aby nevyzradil síť spolupracovníků. 

Terezínské malíře, jejich mecenáše i manželky nacisté pozatýkali v červenci 1944, několik dní poté, co odjela z Terezína inspekce Mezinárodního červeného křiže. Na výslechy přijel osobně jeden z klíčových organizátorů holocaustu. Obě pamětnice, které přišly za války o většinu rodiny, mě po celou dobu povzbuzovaly v pátrání. To ale ani po 75 letech nekončí happyendem, o němž Dita Krausová tolikrát zpívala v dětské terezínské opeře Hanse Krásy: Brundibár poražen, už jsme ho dostali, Zaviřte na buben, válku jsme vyhráli...

K zatýkání malířů a obchodníka Lea Strasse došlo nedlouho po inspekci Mezinárodního červeného kříže v Terezíně, která se nechala oblomit propagandou nacistů. Dokument o tzv. okrašlovací akci, která inspekci předcházela, natočil Institut Terezínské iniciativy v Praze.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.