Obnova starých rukopisů v mešitě Al Aksa

Arabští vzdělanci z celého Blízkého východu byli ve 20. letech minulého století vyzváni, aby poslali své knihy do Jeruzaléma, pokračuje Haarec. V nové knihovně při mešitě Al Aksa se brzy shromáždily spisy všeho druhu, které měly být uchovány pro příští generace. Spousta staletých rukopisů byla bohužel v rozkladu. Náboženské autority je nyní dávají opravit a digitalizovat, aby si je lidé, kteří o ně mají zájem, mohli prohlédnout na internetu.

Mešita Al Aksa, která je třetím neposvátnějším místem islámu, stojí v areálu na jeruzalémském pahorku, který muslimové nazývají Vznešená svatyně a Židé Chrámová hora. Podle islámské víry tu prorok Mohamed vystoupil na nebesa. V současnosti je tu jeden z kořenů konfliktu, který rozděluje izraelské a arabské sousedy. Knihovna se 130 tisíci svazky je ve dvou oddělených místnostech, kde jsou moderní ocelové police připevněny ke starým kamenným zdem. Jsou tu asi čtyři tisíce rukopisů, většinou darů ze soukromých sbírek jeruzalémských rodin. Na restauračním projektu se podílí mezinárodní organizace UNESCO.

Nejstarší kniha se datuje do doby před devíti sty lety, ale je tu i několik novějších titulů z 19. století. Texty jsou většinou náboženské, ale jsou tu jiná témata včetně zeměpisu, astronomie a lékařství. Na některých stránkách jsou soukromé dopisy popisující putování po Blízkém východě v 18. století. Nejznámější rukopis ve sbírce napsal ve 12. století muslimský učenec imám Muhammad Al-Ghazálí.

Rukopisy byly uskladněny v knihovně na počátku 20. let minulého století, ale když roku 1929 vypukly nepokoje provázející arabsko-židovské spory o přístup na posvátná místa, vzácné literární památky byly uloženy do pytlů a skříní v budově, která stojí nedaleko odtud. Zůstaly tam skoro půl století, než se pro ně našel nový prostor, ale když byly knihy vybaleny, ukázalo se, že mnohé z nich byly ukradeny nebo zničeny.

Asi čtvrtina ze čtyř tisíc rukopisů je ve velmi špatném stavu. Polovina z nich se nyní restauruje, ale druhá leží nechráněna v malé knihovní místnosti a spousta je jich v troskách, o které se postaral ničivý hmyz. Tisíce volných poškozených stránek leží na dlouhém stole, kde se je odborníci snaží vrátit do původních knih. Restaurátorský a digitalizační projekt financuje jordánský islámský orgán Wakf, který spravuje posvátné místo a snaží se uchovat, co zbylo.

Během šesti let od počátku projektu už desetičlenný tým restauroval dvě stě rukopisů, starých map, otomanských populačních a obchodních rejstříků, ale i rukou psaných dokumentů z mamlúckého období mezi 13. a 16. stoletím. Pečlivý a velmi pomalý proces, kdy je třeba velmi opatrně zacházet s každou jednotlivou stránkou, aby se neporušil zajímavý text a křehký papír, znamená, že restaurátoři mají před sebou ještě dlouhou cestu.

Jejich vedoucí Radwan Amro nedokáže odhadnout, kdy bude tato práce hotova, a žertuje, že to zabere stovky let. Do konce roku by však podle něj měly být téměř všechny rukopisy digitalizovány a přístupné na internetu. Potvrzuje to i profesor Walíd Ahmad z islámské vysoké školy Al Kásemí v izraelské Haifě: Zpřístupnění materiálů široké veřejnosti je podle něj hlavním úkolem tak důležité knihovny, jako je Al Aksa. Jeho názor je velmi stručný: „Je to jediný způsob, jak zůstat na mapě jako knihovna.“

Zpracováno ze zahraničního tisku.