Objevujeme literaturu Číny a Japonska. Ale bojíme se politických textů

Sinoložka, překladatelka a tlumočnice Zuzana Li
Sinoložka, překladatelka a tlumočnice Zuzana Li
Z velkého množství kvalitní současné asijské literární produkce mají Češi v překladech k dispozici několik desítek titulů.

Po období, kdy u nás vycházela ideologicky zatížená literatura, začínáme objevovat autory z Číny nebo Japonska. Jejich nakladatelé narážejí na předpojatost čtenářů. Bojíme se politicky zabarvených textů anebo toho, že literatuře z odlišné kultury nebudeme rozumět.

Japonsko, Jižní Korea, Vietnam a Čína. To jsou země spojené kulturním vývojem a vzájemným vlivem na své literatury. Ve všech sledovaných zemích se těší mimořádné oblibě žánr povídky.

Podle překladatelky čínské literatury Zuzany Li se autoři čínských povídek inspirovali japonskou literaturou i překlady, které se přes japonštinu dostaly do čínštiny. „Ať už to byly překlady evropské nebo americké literatury.“

Do deseti let dostane Korejec Nobelovu cenu

Za mistry povídky jsou považováni Korejci. Podle kritiků dosáhli v této disciplíně formální dokonalosti. Dříve jim byl z evropského pohledu vyčítán nedostatek emocí, který by z jejich vycizelovaných textů udělal atraktivní čtení.

Navíc kulturní i politickou propast, přes kterou asijská literatura těžko proniká do euroamerického světa, se rozhodla jižní Korea zdolávat překladovými granty. Dotace Ústavu pro překlad korejské literatury využívá i nakladatelství Argo.

Vietnamista Ján Ičo hostem Radiožurnálu

Podle ředitele Milana Gelnara se Jižní Korea před lety rozhodla, že své autory nabídne světu. „Vyplácí se jim to. Prorokoval bych, že do deseti let dostane Korejec Nobelovu cenu. Bude to zřejmě Kim Jong Ha.“

Poezie je v korejské literatuře ceněnou disciplínou. Každý, kdo se počítá za intelektuála, se snaží vydat sbírku básní.

I v Koreji spisovatelé podléhají ideologickým tématům. Častým motivem je boj se severním sousedem. Novou vlnu zájmu o válečná témata reflektují i oficiální vietnamští autoři. Přestože je podle vietnamisty a překladatele Jána Iča těžké rozklíčovat, jaký mají čtenářský ohlas.

„Vietnamský trh je zaplaven lehčí literaturou obecně. Populární jsou uvědomělé povídky o tom, jak Vietnam hrdinně bojoval a odolával nepřátelům v zahraničí. Těžko říct, nakolik jsou brány vážně. Vietamští autoři hodně experimentují. Kopírují, co vychází v Koreji a vyspělejších asijských státech a zkouší to navroubovat na vietnamskou realitu.“

Prorežimní autor nebo disident?

Současná asijská literatura může některé čtenáře odradit i velkou mírou popisnosti, bohatými přirovnáními nebo pořekadly a zobrazováním pro nás málo srozumitelných vztahů a jevů.

Haruki Murakami

V některých zemích jsou problémy s překladem do odlišného historicko-kulturního kontextu umenšené, a to díky silnému vlivu překladových literatur.

To je příklad současné japonské literatury a jejího asi nejznámějšího představitele Haruki Murakamiho. Přesto jeho překladatel Tomáš Jurkovič připouští, že i v jeho knihách najdeme obsahy, které se v našem kontextu nevyskytují: „Jediné, co s tím můžete udělat, je přeložit to tak věrně, jak to jde.“

Kromě Murakamiho je českým čtenářům známý také čínský autor Jen Lien-Kche. Na podzim v Praze převzal Cenu Franze Kafky za svůj román "Čtyři knihy".

I v rozhovoru natočeném u této příležitosti zmiňoval, jak těžko asijská literatura do střední Evropy proniká a že je při každém svém vystoupení konfrontován s otázkou, zda je prorežimní autor nebo disident.

„Překvapil mě zájem českého nakladetele o můj titul Čtyři knihy, ale i reakce na jeho vydání. Nejsem si jistý, jestli vaše zkušenost se socialismem je stejná jako čínská realita. Sám se označuji za spisovatele, pro kterého je nejdůležitější zůstat v kontaktu se světem současné Číny. Věnovat pozornost tomu, co Číňané žijí.“

Přední čínský autor psal „Čtyři knihy“ s předpokladem, že se mu titul nepodaří vydat. Podle svých slov se přestal bát cenzury a eliminoval autocenzuru. Román zobrazuje fiktivní převýchovný tábor v 50. letech minulého století.

Haruki Murakami - Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování

Podle autora nominovaného i na prestižní cenu ManBooker není dobré vnímat asijskou literaturu aktivisticky nebo ideologicky, spíše jako vhled do jiného prostředí.

Přestože se zdá, že současní asijští autoři na český kniž trh teprve pronikají, opak je pravdou. Už na sklonku 19. století byla v Čechách orientální literatura velice populární. Přestože pod vlivem ideologie, vyšla i před revolucí řada knih z klasického období.