Objevili Lucy a Selam. „Pomohly nám pochopit, jak jsme se stali lidmi,“ přibližují archeologové
Do pražského Národního muzea připutovaly vzácné ostatky předků člověka z Etiopie. Fosilie známé jako Lucy a Selam jsou přes tři miliony let staré. „Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ říká pro Český rozhlas Plus objevitel Selam Zeresenay Alemseged. Do Leonarda Plus přišel i s Donaldem Johansonem, který objevil Lucy.
„Nemohl jsem uvěřit tomu, co na vlastní oči vidím. Vracel jsem se k autu, abych se vrátil do tábora, v podstatě náhodou jsem se ohlédl – a najednou vidím malé úlomky pažní kosti,“ vzpomíná v pořadu Leonardo Plus paleoantropolog Donald Johanson na moment, který vedl k unikátnímu objevu v evoluci člověka.
Čtěte také
Byl to právě on, kdo v roce 1974 se svým studentem v podstatě náhodou objevil kostru předchůdce člověka Lucy. Podle odhadů bylo asi 106 centimetrů vysoké dívce kolem 12 let, i přesto ale byla dospělá.
„Má prořezané třetí stoličky, což je většinou indikátor dosažení dospělosti. U nás to platí stoprocentně, v minulosti to nemuselo být zcela vztažené k hranici dospělosti, ale rozhodně to byl mladý dospělý nebo pozdní adolescent,“ doplňuje třetí host Leonarda Plus antropolog Lukáš Friedl.
Johansonův unikátní nález potvrdil teorii o africkém původu člověka i koncept Charlese Darwina našeho příbuzenství s lidoopy.
„Kdyby dnes Darwin žil, myslím, že by měl skvělý pocit z toho, že se potvrdila jeho hypotéza. Afrika je opravdu kolébkou člověka, je to region, který nás utvářel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Johanson, objevitel Lucy.
Kostra dítěte Selam
Nedaleko od místa nálezu Lucy paleontologové později objevili i téměř kompletní kostru dítěte Selam.
„Čekal jsem, že najdu něco jako kousek nohy nebo zlomek čelisti, lebky. Stát po dvou letech výzkumu před téměř kompletní kostrou, to byl pro mě šok,“ líčí v Leonardu Plus tehdy čerstvý absolvent pařížské univerzity Zeresenay Alemseged.
Čtěte také
Lucy byla zásadní pro studium evoluce a pochopení, jak kdysi vypadala chůze po dvou. Ještě kompletnější kostra Selam přinesla podle jejího objevitele novou informaci o tom, jak jsme si evolučně osvojili dětství a závislost na rodičích, což je unikátní lidský atribut.
O nálezu se mluví jako o dívce, tomu napovídá velikost zubů. Podle antropologa Friedla jde ale o nespolehlivý znak a s jistotou víme pouze to, že šlo o asi dvouleté dítě.
„Byl bych spokojený, kdyby se mluvilo o dítěti, a ne o dívce. Ale chápu, že mediálně to má větší dosah,“ přiznává Friedl.
DNA fosilií?
„Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ pokračuje pro Český rozhlas Plus Alemseged.
Fosilní nálezy jsou pro pochopení evoluce klíčové, ještě detailnější informace by přineslo jejich DNA. To je ovšem křehké a kolagen, z kterého se extrahuje, nelze uchovat.
Čtěte také
„Rád bych zdokonalil naše technologie a metody, abychom dokázali extrahovat DNA a proteiny zpět v čase,“ zamýšlí se Alemseged. „To se zatím zdá nepravděpodobné, ale před desítkami let jsme si také mysleli, že mnohé je nepravděpodobné a žádnou DNA nenajdeme.“
Antropolog Friedl je v tomto případě o něco méně optimistický. I samotné slovo fosilie znamená, že objekt mnoho svých původních vlastností ztratil, vysvětluje: „Veškerá organická tkáň je nahrazena anorganickým materiálem. A v tu chvíli si troufám říct, že tam to pro nás končí.“
Tak to ale nemusí být v budoucnosti, která může přinést vyspělejší vědu i technické schopnosti lidstva. Proto je, připomíná český antropolog, důležité část nálezů nechat na původním místě, aby se i do budoucna zachoval materiál, který může být podroben pokročilejším výzkumům.
Kostry Lucy a Selam s výjimkou šestileté pauzy ve Spojených státech nikdy neopustily Etiopii. To, že se tak významné fosilie vystavují v Praze, podle Friedla poukazuje spíše než na vědu na politicky vyjednanou záležitost. Motivem může být i propagace etiopského cestovního ruchu.
Čtěte také
„To, co se zdá čistě vědecké, vědecké být nutně nemusí, ale v každém případě je to správně,“ uzavírá antropolog. „Jsem velkým zastáncem toho, aby byly fosilie ukazovány veřejnosti a podporoval se obecný zájem o lidskou minulost.“
Proč by chtěl Lukáš Friedl zkoumat Český kras? Jaké jsou doklady o našich předcích ze středoevropského regionu? A kam se jezdili slunit neandrtálci? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
