Obezita, nedostatek pohybu, stres. Až milion Čechů má vysoký krevní tlak a neví o tom, míní lékařka

4. červen 2026

Vysoký krevní tlak je diagnóza, kterou člověk dlouho nemusí cítit. Za číslem na tlakoměru se ale může skrývat i způsob života, nedostatek pohybu, průmyslově zpracované potraviny nebo chronický stres. „Víme, že se v České republice pohybuje možná 800 tisíc až milion osob, které mají vysoký krevní tlak a neví o tom,“ poukazuje v Hovorech Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. Interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Čtěte také

„Pořád se setkáváme s novými skupinami pacientů,“ říká pro Český rozhlas Plus lékařka, která se dlouhodobě věnuje tématu vysokého krevního tlaku. „Narůstá počet mladých dospělých lidí do 30 let, kteří mají vysoký krevní tlak, a tam je nejčastější problém obezita.“

Nadváha a obezita jsou podle ní jedním z nejrizikovějších faktorů. Upozorňuje, že i děti se mnohdy přestaly hýbat a nemusí tak mít dostatek svalové hmoty, která je důležitá pro metabolizování cukru. Rizikový může být i životní styl, nedostatek základních surovin a častá konzumace slazených nápojů.

Čtěte také

„Víme, že se v České republice pohybuje možná 800 tisíc až milion osob, které mají vysoký krevní tlak a neví o tom,“ upozorňuje lékařka. Až 40 procent lidí v dospělosti přestává chodit na preventivní prohlídky a faktory, které signalizují vysoký krevní tlak, tak nejsou pravidelně kontrolované.

„Osmdesát procent kardiovaskulárních komplikací je preventabilní,“ poukazuje. „Pokud budete mít dobře kontrolované všechny rizikové faktory, tak 80 procent závažných komplikací, jako je infekce, cévní mozková příhoda, selhání ledvin, ztráta zraku nebo poruchy v těhotenství, nemusí přijít.“

Doživotní léčba?

Krevní tlak je souhra tří faktorů: srdce a náplně i napětí stěn tepenného systému. V naprosté většině případů by měla být léčba vysokého krevního tlaku doživotní.

Čtěte také

„Je důležité ji nepřerušovat,“ vysvětluje primářka. „Existují data, která říkají, že možná špatně nebo intermitentně léčený hypertonik má horší prognózu, než kdyby se neléčil vůbec.“

Někteří pacienti si informace o onemocnění a léčbě sami hledají na internetu, nebo se radí s umělou inteligencí. Informovanost je podle lékařky velmi dobrá, ale je potřeba si uvědomovat i řadu dezinformací.

„Má zkušenost je taková, že pacient, který odmítá léčbu, nechce se léčit, tak chce a priori najít důkazy o tom, že je léčba nějakým způsobem škodlivá, nepříjemná nebo by ji neměl užívat,“ vysvětluje. „Většina lidí hledá odpovědi na laických stránkách a tam ta dezinformovanost může být obrovská.“

Čtěte také

K léčbě hypertenze bude mít medicína k dispozici další léky, které mohou snížit množství látek nebo frekvenci užívání. „Žádné jiné onemocnění není tak bohaté na léčbu, kterou může nabídnout,“ nastiňuje lékařka. „Asi po 20 letech máme najednou před sebou dvě nové lékové třídy, které nám můžou extrémně pomoct,“ vyzdvihuje a dodává:

„Já mám obrovskou výhodu v tom, že mi stačí projít se po naší klinice a vidím, jak vypadá člověk, který má závažné následky vysokého krevního tlaku. Takže já jsem každý den poučená, motivovaná, za mě je určitě vhodné léky užívat.“

Změnila se medicína v ženský obor? Dokáže lékařku vysoký krevní tlak překvapit? A co nám onemocnění říká o způsobu našeho života? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.

autoři: Tatiana Čabáková , jud
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.