Obchodní válka mezi USA a Kanadou přináší nejistotu. Odvetná cla trhu uškodí, shodují se odbornice
Administrativa Donalda Trumpa pokračuje v omezeních vůči kanadskému vývozu, a to den poté, co v Kanadě začala platit odvetná cla na dovoz některého amerického zboží. „V tuto chvíli to narušuje ekonomiku a je tady stále velká nejistota,“ shrnuje v Ranním Plusu ekonomka Jana Matesová. Amerikanistka Magdalena Fiřtová k americkým dopadům dodává: „Co bude nejvíce bolet americké spotřebitele, je jednoznačně stavební dříví. To povede ke zvyšování cen ve stavebnictví.“
Kanadská ekonomika na tom byla poměrně dobře, když ve druhém čtvrtletí zaznamenala růst HDP o 3,3 procenta, ale od ledna 2025 do ledna 2026 už ubylo 55 tisíc míst ve výrobě. Jaké další dopady těchto cel Kanada sleduje?
Jana Matesová: Upřímně si myslím, že první dopady na ztrátu pracovních míst i na stagnaci ekonomiky až do prvního čtvrtletí letošního roku byly dány velkou nejistotou z toho, co se stane dál.
Čtěte také
Jednak totiž vznikala nová obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Kanadou, ze které se nakonec podařilo vyjednat výjimky skoro na všechno čili ten dopad nebyl velký. A jednak pořád pokračovala rétorika Donalda Trumpa proti Kanadě.
Viděli jsme to i tento týden, kdy na své sociální síti zveřejnil mapu, na které je Kanada součástí Spojených států. On dlouhodobě touží po tom, aby Spojené státy byly svou rozlohou největší zemí světa. K tomu by jim anexe Kanady samozřejmě pomohla, ale to se nestane.
Nicméně úplně nejvážnější dopad této obchodní války Donalda Trumpa proti spojencům podle mě je, že se americká administrativa nezdráhá agresivně útočit na své partnery mnohem více než na nepřátele. Často je to v rétorické podobě, speciálně u Kanady.
Viděli jsme však, že se Kanada skutečně nedá. Například když Donald Trump zkraje léta zavedl nová desetiprocentní cla proti většině vyspělých zemí včetně Evropské unie s tím, že se tyto země dostatečně nebrání nucené práci, tak si Kanada vymohla zřízení společné americko-kanadské komise. Ta naznala, že obrana proti nucené práci je v Kanadě stejná nebo lepší než ve Spojených státech, a cla zavedena nebyla.
Čtěte také
Ekonomický dopad tedy není velký a kanadská ekonomika momentálně v ročním přepočtu roste mnohem rychleji než americká, ale samozřejmě je tady stále ta velká nejistota.
Může dopady amerických cel vyvážit nové partnerství s Unií, které se chystá v nejbližších týdnech ohlásit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová za přítomnosti premiéra Marka Carneyho?
Matesová: Určitě může. Uvidíme, jak se situace vyvine. V posledním roce jsme pozorovali – a to je vlastně překvapivé – že například investice německých firem ve Spojených státech prudce klesly. To je přesný opak toho, co bylo cílem celní politiky prezidenta Trumpa. Naopak rostou investice do Kanady, což může pomoci.
Příští pondělí a úterý se má v Kanadě konat zatím největší summit investorů pod záštitou premiéra Carneyho. Kanada je ze všech členských zemí G7 nejméně zadlužená v poměru k HDP, má velmi vyspělé technologie a obrovské nerostné bohatství.
Čtěte také
Myslím si tedy, že obchodní perspektivy pro spolupráci Evropské unie s Kanadou jsou pro soukromé podniky velmi dobré. To samozřejmě platí i pro Kanadu, která dosud ke své průmyslové strategii přistupovala tak, že se Spojenými státy tvoří jeden trh, a teď vidí, že to není pravda.
Zároveň se objevily obrovské nové příležitosti. Kanada potřebuje vybudovat a už také buduje produktovody pro plyn a ropu z Alberty, kde se těží z ropných písků, k Tichému oceánu i do průmyslové oblasti Velkých jezer, kde tyto plynovody a ropovody zatím chybí.
Všechno dosud vede přes Spojené státy, kde se veškerá tato ropa také rafinuje, takže Kanada nutně potřebuje postavit vlastní rafinerie. Investiční příležitosti jsou tam obrovské a vláda je navíc velmi dotuje.
Dopady na americké domácnosti
Už jsme řekli, že objem vzájemného obchodu mezi Spojenými státy a Kanadou byl enormní. Dělalo to skoro 900 miliard dolarů v roce 2025. Jaké jsou aktuálně dopady této celní války vyvolané Trumpovou administrativou na americké domácnosti a spotřebitele?
Magdalena Fiřtová: V tuto chvíli to samozřejmě dopadá mnohem hůře na kanadské spotřebitele. Pokud se ale podíváme na produkty, o kterých víme, že budou nejvíce bolet americké spotřebitele, je to jednoznačně stavební dříví. Kanada totiž dováží do Spojených států obrovské množství stavebního dříví, které tvoří až polovinu tamního celkového dovozu.
Čtěte také
Je jasné, že tato odvetná opatření a eskalující obchodní válka povedou ke zvyšování cen ve stavebnictví. To je jedna z věcí, která nejvíc zasáhne americké domácnosti, jež bojují s krizí a nedostupností bydlení.
Jen dvacet procent Američanů schvaluje Trumpova cla. To plyne z průzkumu agentury Ipsos pro Reuters. 57 si je nepřeje a 21 procent neuvedlo nebo nedokázalo říct svůj názor. Sběr dat skončil v neděli 6. září. Jaký byste čekala vliv této záležitosti na americké volby, kde se snaží republikáni obhájit většinu ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu?
Fiřtová: Tak podle toho, co slyšíme, jsou republikáni velmi znepokojeni. Týká se to hlavně států, kterým se říká swing states, tedy těch, kde se hraje o možná demokratická křesla a které jsou zároveň mnohem více navázané na kanadský trh. Buď tam vyvážejí, nebo je pro ně Kanada vůbec první destinací pro jejich export.
Takže se bavíme právě třeba o státu Maine, kde je ve hře skutečně to, že demokraté získají nejen křesla v Kongresu, ale především je v sázce Senát. Tam bych proto očekávala velkou nervozitu.
Čtěte také
A to je přesně věc, se kterou operuje také Mark Carney. On má totiž do nadcházejících midterm voleb v polovině prezidentského mandátu mnohem větší páku na to, aby mezi republikány získával podporovatele. Tím pádem může tlačit na Trumpovu administrativu, aby situaci neeskalovala, což se však prozatím ukazuje jako neúspěšné.
Odvetná cla tedy míří přesně na zmíněné klíčové státy, kde se může rozhodnout o republikánské většině v blížících se volbách.
Jaké důsledky by to tam mohlo mít? I tam byste případně čekala nějaký doslova dopad třeba na výkon firem, na pracovní místa nebo ne?
Fiřtová: Já se domnívám, že dopad na americkou ekonomiku je plošně samozřejmě mnohem menší než na tu kanadskou. Nemůžeme se bavit o tom, že by tato odvetná opatření nebo jakákoliv obchodní válka dopadly těžce na Spojené státy jako celek, ale na konkrétní malé firmy v klíčových státech jistě.
Tam k propouštění dojde. Tyto firmy mohou s vývozem potenciálně bojovat, ale nebavíme se o nějakém plošném velkém dopadu, nýbrž spíše o problémech jednotlivých firem než o problému sektorovém.
Čtěte také
I republikáni mají předvolební sjezd. Čekala byste, že tam dojde k úpravě té předvolební strategie právě kvůli tlaku na prezidenta Trumpa z vlastní strany, od vlastních senátorů?
Fiřtová: Slyšeli jsme, že tlak ze strany senátorů je velký. Nicméně úterní emotivní a hysterická reakce prezidenta Trumpa ukazuje, že je velmi naštvaný. Další eskalace cel navíc potvrzuje, že situaci v tuto chvíli uklidnit nechce.
Jediná úroveň, kde podle našich informací postupuje nějaká rozumná komunikace, je mezi hlavními vyjednavači – tedy Dominickem Blankem ze strany Kanady a Jamiesonem Greerem ze strany Trumpovy administrativy. Přímo od prezidenta se však v tuto chvíli jakákoliv schopnost ustoupit neočekává.
Na druhou stranu i v případě Číny jsme viděli, že prezident Trump posléze z těch obrovských stopadesátiprocentních cel ustoupil. Nepředvídatelnost toho, co lze od Trumpovy administrativy v tuto chvíli čekat, je zkrátka obrovská. Můžeme jen věštit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
