Občas jsme pro klienty hromosvodem. Křičí a musíme volat policii, přiznává šéfka neziskovky

4. prosinec 2022

„Ve službách, jako jsou asistované kontakty, k nám přicházejí klienti, kteří se už rovnou zlobí,“ vysvětluje šéfka organizace Host Alžběta Candia Muñoz. „Zlobí se na tu situaci, do které se dostali, zlobí se na partnera a my fungujeme trošku jako hromosvod. Klienti na nás někdy křičí, jsou hodně nepříjemní, někdy si musíme volat policejní ochranu. Vždy musíme pracovat ve dvou, to jsou poměrně hodně složité situace,“ dodává.

„A i když chráníme dítě podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí, taky metodik, které máme, a konzultací s magistrátem, tak nás občas i zažalují. Někdy se musíme sami obhajovat u soudu a na to opravdu finance nemáme.“

I když chráníme dítě podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí, tak nás občas i zažalují.
Alžběta Candia Muñoz

„Ale nedá nám to nechat děti z rodin, kde bylo nějaké násilí, hodně těžké rozvody, nefungující střídavá péče, bez podpory,“ uzavírá šéfka organizace Host. 

Čtěte také

Neziskové organizace, které se věnují rozpadajícím se rodinám s dětmi, svůj provoz financují vícezdrojově z nejrůznějších grantů. ProDialog nebo Mikuláš 365 se musí řídit zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Ten zakazuje, aby si klienti služby hradili. To platí i pro organizaci Host. 

„Veřejnost to asi neví, ale všechny tyto sociální služby jsou z neziskového sektoru. Nikdo jiný služby podpůrné, terapeutické, terénní práce, rodinná centra neposkytuje… Přitom musíme každý rok žádat o financování. Bohužel to nejde udělat na víc let, ale každý rok žádat znovu,“ vysvětluje chod neziskovek Alžběta Candia Muñoz.   

Složitý způsob financování

Tento způsob financování ale brzdí rozvoj péče o děti, protože je složité něco dlouhodobě naplánovat. „Anebo to jde, ale vždy s vypětím, aby ta služba nemusela skončit, resp. aby projekty na sebe navazovaly. Tohle je ale stav poměrně stresující – a stejně to má i drtivá většina organizací v sociální sféře,“ vysvětluje. 

Někteří stateční si musí vzít soukromou půjčku na financování prvních měsíců roku.
Alžběta Candia Muñoz

Ze strany státu jsou sociální služby financovány dvěma hlavními cestami: v rámci rozpočtu jsou peníze přidělovány jednotlivým krajům podle tzv. směrného čísla. Tyto prostředky následně rozdělují na základě dotačních titulů službám, které mají „ve své síti“. Tím je také z velké části způsobeno určité zpoždění, navíc o finálním rozdělení prostředků v rámci krajů rozhodují krajská zastupitelstva.

Čtěte také

Nicméně, většina poskytovatelů s tímto procesem dopředu počítá a jsou na to připraveni.

Další cestou financování neziskovek a dalších poskytovatelů sociálních služeb jsou dotační tituly – evropské nebo národní –, ale nejsou nárokové. 

Pokud neziskové organizace dostanou dotaci od státu, nějakou dobu ještě trvá, než přijde na účet. „Poměrně běžnou praxí proto je, že si neziskovky berou překlenovací úvěr. Obzvlášť náročné jsou pak první měsíce nového roku, což potvrzuje Muñoz.

„Někteří stateční z organizací, které jsou dlouholeté a třeba i veřejně hodně známé, si berou soukromou půjčku na svou osobu, aby mohli zafinancovat prvních několik měsíců provozu organizace, a doufají, že to vyjde. I to je poměrně velký stres – a pro některé z nás i nedůstojné zacházení.“

Poslechněte si celé Zaostřeno Martiny Rasch.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.