Občané jsou naším zákazníkem i skutečným šéfem. Ne politici, popisuje ředitelka Švédského rozhlasu
Čeští politici při diskuzích o financování médií veřejné služby často zmiňují skandinávský model. Senátor David Smoljak (STAN) zdůrazňuje, že nutnost zachovat princip přímé platby od občanů, například po švédském vzoru, je založený na speciální dani z příjmu. „Peníze jdou do zvláštního fondu, ne do státního rozpočtu. Je to oddělené a prakticky neexistuje možnost politického ovlivňování,“ přibližuje v Interview Plus generální ředitelka švédského rozhlasu Cilla Benkö.
Švédský systém takzvané účelově vázané daně v roce 2020 nahradil koncesionářské poplatky. Benkö přiznává, že byla proti. „Když se vám podaří přesvědčit lidi, aby platili za něco, co považují za veřejnou službu, tak proč měnit funkční systém. Stále si myslím, že poskytoval mnohem větší ochranu. Ale myslím, že máme dobrý kompromis,“ připouští.
Čtěte také
Financování médií je ve Švédsku nastavené na dobu osmi let a před začátkem každého finančního období se vše důkladně analyzuje a připomínkuje. Od loňského prosince navíc platí zákon o veřejné službě, který přesně vymezuje, co je její součástí.
„Momentálně vstupujeme do nového období a otevřeně říkám, že přidělené prostředky stačit nebudou na všechny požadavky, které před námi stojí. Snažíme se být co efektivnější, aby každá koruna byla využita co nejlépe,“ uvádí s tím, že 70 procent rozpočtu rozhlasu tvoří personální náklady.
Veřejnoprávní média mají také stanovenou povinnost vysílat v menšinových jazycích a vytvářet velké množství obsahu ve švédštině, zatímco ta soukromá ho mohou nakupovat ze zahraničí a tím ušetřit.
Občan je šéf
Švédská televize a rozhlas patří k nejdůvěryhodnějším institucím v zemi hned po policii, od roku 2000 se míra důvěry drží nad 70 procenty obyvatel – nedůvěru naopak deklaruje jen šest procent respondentů průzkumu, který provádí Univerzita v Göteborgu.
Čtěte také
„Veřejnost máme na své straně, to není problém. Samozřejmě existují lidé, kteří veřejnoprávní média nechtějí, a to musíme respektovat. Ani se s nimi nechci přít o to, zda jsou veřejnoprávní média potřebná. Je na každém, aby si rozhodl, jestli považuje za dostačující sociální sítě nebo komerční média,“ konstatuje.
Rozhlas je ve Švédsku jedním z pilířů civilní obrany, což vyžaduje mimo jiné velké investice do záložních systémů, analogových i digitálních. Nutnost existence nezávislých veřejnoprávních médií coby zdroje důvěryhodných informací si prý velmi silně podporuje armáda a potvrzují ji také zkušenosti z Ukrajiny, kde důležitost rozhlasu roste během výpadků elektřiny.
„Když jsme nedáno spustili úsporný program a propustili na 160 zaměstnanců, snažili jsme se co nejvíc zachovat regionální stanice. Na Ukrajině lidé často nechtějí poslouchat hlas z Kyjeva, ale místní, který znají a důvěřují mu,“ zdůrazňuje Benkö.
Do veřejné debaty je podle ní třeba přinášet fakta a mluvit o nich s lidmi. „Protože ve výsledku jsou to právě občané, kdo za vás platí. Jsou vašimi zákazníky. Upřímně řečeno, jsou vašimi skutečnými šéfy. A vy byste měli být skutečně nezávislí na politicích,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
