Obavy z terorismu zvedají ceny ropy na rekordní výši
V úterý se na asijských trzích prodávala americká ropa za více než 44 dolarů za barel, což je nejvyšší cena za uplynulých 21 let. Pokračující vzestup ceny této strategické suroviny způsobily nepochybně nynější obavy Spojených států z nových teroristických útoků, které by eventuelně mohly poškodit americké hospodářství - a značný psychologický vliv na světové burzy mělo patrně i včerejší prohlášení předsedy organizace OPEC, saudsko-arabského ministra ropného průmyslu Aliho Al-Najmího, že dodávky této suroviny na trh se v dohledné době nemohou zvýšit.
Analytikové upozorňují, že tzv. vyšší stupeň teroristického ohrožení, který v neděli ohlásila americká vláda v některých částech New Yorku a Washingtonu, způsobil značný poplach a znovu ukázal, jak je stanovování cen ropy riskantní. Ačkoli všichni odpovědní činitelé jsou upřímně přesvědčeni, že současné ceny této suroviny na světových trzích jsou naprosto nesmyslně vysoké, zvýšené obavy z terorismu vždycky posunou cenu ropy ještě o trochu výš.
Svou úlohu v nynější situaci sehrál i největší ruský ropný koncern Jukos, který dluží státu na daních za rok 2000 skoro tři a půl miliardy dolarů. Ty však nemůže v současné době zaplatit, protože majetek společnosti zůstává "zmrazený" na základě rozhodnutí moskevského soudu a jak opakovaně varovali představitelé koncernu, je dost možné, že Jukos v nejbližších dnech bude nucen vyhlásit bankrot. Vzhledem k tomu, o jak velký podnik se jedná - Jukos zajišťuje pětinu těžby ruské ropy - v zemi, která je druhým největším producentem ropy na světě, hned po Saudské Arábii - má tato nejistota ohledně budocnosti Jukosu na světové ceny také nemalý vliv.
A v neposlední řadě ovlivňují současné ceny ropy další teroristické útoky na těžební zařízení v Iráku. Nejnovější pumový výbuch například ochromil provoz velmi důležitého ropovodu z naleziště u iráckého města Kirkuk do tureckého přístavu Ceyhanu.
To vše dohromady samozřejmě vytváří na burzách značné psycholocké napětí.
Deník IHT, který vychází v Evropě, přinesl v úterý na prvné stránce článek o tom, že cílem teroristů se nyní zřejmě stává hlavně ekonomika. Nedávné odhalení přípravy útoků na světové a americké finanční instituce prý více méně odpovídají vyjádření řady představitelů Al-Kajdy v minulých měsících, kteří stále naléhavěji nabádali k tomu, aby bylo pumovými útoky narušováno americké a světové hospodářství.
Na internetových stránkách, kde mohou stoupenci teroristů a členové těchto skupin zveřejňovat své názory, se už delší dobu objevují pochvalné poznámky o tom, jaké prý měly minulé pumové útoky devastující ekonomické následky. A odborníci na boj s terorismem upozorňují, že se v minulých několika měsících značně změnil obsah podobných projevů stoupenců terorismu: zatímco donedávna tito lidé nabádali hlavně k útokům na tzv. symbolické cíle, které nějak reprezentují jimi nenáviděnou západní civilizaci, v poslední době se tyto výzvy soustřeďují stále více na praktické negativní následky pumových útoků: jde o to, aby neměly jen symbolický význam, ale i vážné ekonomické důsledky.
Zničit centrální budovu velké banky v New Yorku ovšem vyhovuje oběma těmto hlediskům, jak poznamenal jeden z amerických expertů, bylo by to nejen silné symbolické vyjádření touhy těchto lidí zničit západní svět, ale mělo by to i vážná následky pro americké a nakonec i světové hospodářství.
Jiní odborníci na boj s terorismem však tvrdí, že nynější snaha těchto skupin zasáhnout hlavně ekonomické cíle není v podstatě ničím novým a že byla součástí jejich kampaně už dávno. A poukazují na skutečnost, že od 11. září roku 2001 teroristé provedli už celou řadu útoků, které měly způsobit především ekonomické problémy. Například pumový útok na Bali v říjnu roku 2002 byl zjevně naplánován tak, aby co nejvíce poškodil turistický ruch v Indonésii. Loni v listopadu zase teroristé napadli turecké ústředí mezinárodní banky HSBC, která má sídlo v Londýně, při sérii koordinovaných pumových útoků, při nichž v Istambulu zahynulo 62 lidí. A minulý měsíc se teroristé pokusili poškodit významná ropná zařízení v Saudské Arábii.
Vidíme tedy, že způsobit ekonomické škody je zřejmě důležitou součástí teroristické činnosti. A v každém případě to hraje významnou úlohu v jejich uvažování o tom, kde zaútočí. Ropný průmysl je proto logicky na řadě jako první.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.