Obama zkusí protlačit blízkovýchodní dohodu. Má vůbec šance?

2. březen 2014

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes zahajuje návštěvu Spojených států. Americký prezident Barack Obama má jediný cíl – přimět jej, aby akceptoval rámcovou mírovou dohodu, jak ji navrhl šéf americké diplomacie John Kerry. Ten od loňského července cestoval na Blízký východ celkem jedenáctkrát, aby oživil mírový proces.

Od radikálních členů Netanjahuova kabinetu si však vysloužil jen obvinění z antisemitismu. Ministr obrany Moše Jaalon mu vytkl „nepochopitelnou umanutost“ a „mesiášský komplex“, s nimiž vyvíjí na Izrael tlak. Kerry v létě stanovil k projednání rámcové dohody devítiměsíční lhůtu. Do letošního 29. dubna by měly být posouzeny jednotlivé body budoucího izraelsko-palestinského ujednání. Palestinci však hrozí, že od nynějších rozhovorů odejdou a neprodlouží je.

„Snažíme se získat rámec smlouvy, což je ohromný úkol. Směji se těm, kteří říkají, že se to nikam nehýbe. Nevědí to, protože o tom nehovoříme. Nemají ani potuchy o stavu našich jednání, ani kam nás mohou zavést,“ řekl šéf americké diplomacie novinářům ve Washingtonu. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás však po setkání s Kerrym v Paříži uvedl, že se rámcovou dohodu zatím nepodařilo dojednat. K hlavním sporným otázkám mezi Izraelci a Palestinci léta patří budování židovských osad na palestinských územích, řešení návratu palestinských uprchlíků, správa Jeruzaléma a uznání Izraele jako židovského státu.

Podle amerického deníku New York Times se tentokrát do rozhovorů vloží přímo Barack Obama. Šéf Bílého domu ve svém prvním volebním období věnoval Blízkému východu značnou pozornost, po neúspěchu se však stáhl. Když v září 2010 zařídil izraelsko-palestinské setkání ve Washingtonu, vypadalo to slibně. Za tři měsíce ale jen bezmocně přihlížel, jak se vyjednávání hroutí. Jeho vztahy s Netanjahuem jsou od té doby na bodu mrazu. Izraelský premiér zase nemůže Obamovi zapomenout dohodu s Íránem o ukončení jaderného programu. Není divu, že americký prezident dost dlouho nechtěl investovat na Blízkém východě svůj politický kapitál. I po znovuzvolení přenechal iniciativu výhradně Kerrymu. Teprve nyní se vrací do náročného vyjednávacího maratonu.

Jako prvního si vybral pro přesvědčování Netanjahua – v polovině března však uskuteční obdobné rozhovory s Mahmúdem Abbásem. „Obamova přímá účast v jednáních je hodně riskantní. Pokud obě strany akceptují americkou rámcovou dohodu, která řeší bezpečnost Izraele, otázku hranic a budoucnost palestinského státu, jednání lze prodloužit a dotáhnout smlouvu ještě v tomto roce. Pokud však návrhy odmítnou, bude to pro Obamu trpký neúspěch. Americká administrativa tradičně nasazuje prezidenta do jednání vždy až ve chvíli, kdy se šance na průlom zdají být vysoké,“ píše deník.

Deník New York Times však pochybuje, že by se Obamovi mělo podařit to, co nedokázal zařídit jeho ministr zahraničí. „Kerry se svým zvláštním emisarem Martinem Indykem sice udělali obrovský kus práce, ale s Izraelci a Palestinci se neviděli v posledních čtrnácti dnech ani jednou, a to je hodně dlouho na to, aby se něco pokazilo,“ varuje deník. Skutečný pokrok tak může být minimální. Skeptici tvrdí, že Kerry hraje hlavně o čas, a zatím spíše jen vytváří zdání, že jednání probíhají.

Ministr zahraničí USA John Kerry

Američtí představitelé mezitím předložili Izraelcům některé body z rámcové dohody. Ta navrhuje například bezpečnostní zónu podél řeky Jordán. Měly by ji tvořit hi-tech bariéry, elektronické senzory a letecké patrolování bezpilotními letouny. To vše má snížit obavy Izraelců z útoků. Dohoda však zatím například vůbec neřeší otázku pásma Gazy, kontrolovaného radikálními islamisty. Bývalý blízkovýchodní vyjednávač Aaron David Miller soudí, že Kerry asi dobře ví, proč potřebuje Obamovu účast. „Dobré je, že hlava státu má chuť riskovat. Ale nevím, jaká síla by mohla prosadit závěrečnou dohodu, když musí nejtěžší váha nastupovat už do předběžných jednání,“ říká diplomat.

Deník Times of Israel ve středu napsal, že Abbás odešel z jednání s Kerrym viditelně rozhněván. „Kerryho naléhání, aby Palestinci uznali Izrael jako domovinu židovského národa, zřekli se údolí Jordánu a budoucí metropoli měli omezenou na Bejt Chaninu, což je předměstí Východního Jeruzaléma, není přijatelné pro žádného palestinského vůdce,“ píše deník Guardian. „Netanjahuovi se může na amerických návrzích leccos zamlouvat, ale extrémisté v jeho koalici jsou jiného názoru. Mnozí odmítají jakoukoli ideu palestinského státu,“ připomíná deník. „Pokud Kerry nedokázal nic než vymyslet kompromis mezi izraelskou pravicí a extrémní pravicí, pak je jeho iniciativa nanic. Potřebujeme kompromis mezi Izraelci a Palestinci,“ uvedl zdroj z Ramalláhu.

Podle Guardianu je třeba počítat, že když selže Kerryho iniciativa, mohou nově propuknout násilnosti. Naděje na soužití dvou suverénních států by opět vzala za své. „Realita je taková, že s pokojnou koexistencí dvou států už kromě politiků nikdo nepočítá,“ varuje Mahmúd Abdal Hádí z palestinského think-tanku ve východním Jeruzalémě. „Má-li jakákoli mírová dohoda fungovat, musí Netanjahu přesvědčit Izraelce, že jsou díky ní bezpečnější, a Abbás musí na témže dokumentu demonstrovat Palestincům, že pokročili směrem k vlastnímu státu. Kerry však nejspíše brzy zjistí, že oba tyto cíle se navzájem vylučují,“ končí analýzu Guardian.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: rma
Spustit audio